Drobná rybka zvládla zrcadlový test sebeuvědomění

Malá tropická rybka, známá pod názven pyskoun rozpůlený, se právě připojila na seznam různých druhů savců a ptáků, kteří prošli klasickým testem určujícím sebeuvědomění. Mezinárodní tým výzkumníků zjistil, že drobný pysknoun, který není větší než lidský prst, dovede rozeznat svůj odraz v zrcadle, což poukazuje na fakt, že některá z částí mozku ryby je schopna si uvědomovat sama sebe a svou existenci. Co přesně to ale znamená?

Poprvé byl zrcadlový test na zvířatech proveden v 70. letech 20. století psychologem Gordonem Gallupem, který jej vyzkoušel na mladých šimpanzích. Protože šimpanzi nikdy předtím zrcadlo neviděli, domnívali se nejprve, že obraz, který vidí, představuje hrozbu v podobě cizích opic. Po krátkém čase se ovšem jejich chování změnilo a zvířata došla k poznání, že jde o jejich vlastní obraz a začala se před zrcadlem čistit a prohlížet.

Předpokládá se, že změna v chování je zřejmým ukazatelem určitého druhu sebeuvědomění, konkrétně duševního modelu vlastního těla, které se liší od přátel, nepřátel nebo jakýchkoli částí okolního prostředí.

Během let se seznam zvířat schopných tzv. introspekce rozšiřoval, a to např. o slony, delfíny, vrány či holuby. V průběhu let se však ukázalo, že testem jsou schopny projít i nečekané formy života. Studie provedená před několika lety na mravencích naznačuje, že dokonce i tento malý hmyz je zřejmě schopen introspekce. Dva roky zpátky zase bylo zjištěno, že také manty se před zrcadlem chovají zvláštně a lze se tedy domnívat, že za jejich chováním stojí sebeuvědomění.

Vědci z Japonska, Německa a Švýcarska nyní spolupracovali na projektu, jehož cílem bylo zjistit, zdali by bylo možné nalézt ještě více konkrétních živočišných druhů, které si samy sebe uvědomují, přitom nejde klasicky o zvířata chlupatá či s peřím. To se všák snáze řekne, než udělá. Zlatým pravidlem je, že zvíře musí reagovat neobvyklým způsobem na obrys svého těla v zrcadle. Tak třeba v případě, kdy vám na čelo někdo namaluje tečku, podíváte se na svůj obraz a budete si oblast třít opakovaně rukou. To zřetelně ukazuje, že víte, že tělo v zrcadle patří vám. K tomu je potřeba, abyste byli schopni vidět svůj obraz, dále abyste věděli, že jde o neobvyklé vzezření a ještě jste schopni na něj poukázat.

Tým vědců se nakonec rozhodl k pokusu využít pyskouny jako potenciální kandidáty prezentující rybí sebeuvědomění, jelikož tato rybka je známá tím, že dokáže na jiných zvířatech pozorovat parazity a pomocí úst je sbírat.

Přesvědčeni, že jejich pokusní jedinci neobvyklé tečky uvidí a odstraní je, dali výzkumníci do jednotlivých nádrží se zrcadlem celkem 10 rybek.

Nejprve se tyto teritoriální ryby chovaly tak, jak by pro ně bylo běžné v přírodě – svůj odraz považovali za nepřítele na jejich území a napadali jej. To se ovšem brzy změnilo v cosi přátelštějšího a během několika dnů už rybky začaly předvádět zvláštní tance, tedy značně podivné chování vzhledem k tomu, že jde o typicky samotářský druh.

Následujícím krokem výzkumníků bylo označení osmi jedinců barevným gelem na těle tak, aby jej zvířata mohla vidět pouze v odrazu zrcadla. Všechny ryby kromě jediné strávily mnohem více času v pozicích, v nichž byl gel jejich zraku viditelný. Některé rybky dokonce strávily výrazně více času drbáním označkované části těla o předměty v jejich okolí, než je pro ně běžné.

Ne všichni jsou však přesvědčeni, že jde o známku uvědomění si sebe sama. Podle Yvaine Ye z deníku New Scientist totiž Gallup věří, že ryby ve šmouhách vidí pouze parazity jako na kůži jiných druhů a nejde tedy o fakt, že by si ryba byla vědoma svého těla v zrcadle.

Prostor k diskuzi ohledně výzkumu je opravdu velký. Dokonce když se ukázalo, že zvířata s poměrně jednoduchým nervovým systémem, jako jsou pyskouni rozpůlení, manty nebo mravenci, mají schopnost sebeuvědomění, nejsme zatím schopni rozlišit, co to skutečně znamená z hlediska zkušeností.

Mnoho zvířat, která považujeme za společenská a inteligentní, jako jsou kočky, psi nebo chobotnice, totiž zrcadlový test nezvládají. Pokud ale selhání v testu neodhalí deficit v jiných kognitivních schopnostech, můžeme se domnívat, že zde budou figurovat nějaké další kognitivní shcopnosti, díky kterým zvíře prokáže vědomí sebe sama.

Pyskouni rozpůlení by tedy klidně mohli mít jednoduchý mentální systém, který vnímá jejich tělo v odrazu.

I tak bychom se ale prozatím měli zdržet myšlenek, že tento druh ryby nějakým způsobem přemýšlí o svém osudu, zatímco vybírá parazity mezi zuby obávaných vodních predátorů.

 

Zdroj: sciencealert.com
Zdroj obrázku: commons wiki
flickr.com

Praktická příručka zdarma

Příručka - náhled

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *