Stromy mají vlastní srdeční tep, zjistili vědci

Až doteď se vědci domnívali,že se voda ve stromech pohybuje jakýmsi kontinuálním způsobem pomocí osmózy. Nově však objevili, že ve kmenech a větvích probíhají kontrakce, které pumpují vodu z kořenů do koruny, stejně jako naše srdce pumpuje po těle krev.

Jediným rozdílem mezi naším tepem a pulzem stromu je rychlost. Tep stromu je mnohem pomalejší, bije zhruba jednou za dvě hodiny a místo regulace tlaku krve se stará o tlak vody.

“Zjistili jsme, že u většiny stromů probíhá pravidelná změna tvaru, synchronizovaná naskrz celou rostlinou, což zahrnuje i změny tlaku vody,” říká Andrász Zlinszky z univerzity Aarhus v Nizozemí.

Zlinszky ve své studii z roku 2017 spolu s kolegou Andersem Barfodem použili pozemní laserové skenování k monitoringu 22 druhů stromů, aby zachytili, jak se měnil tvar jejich korun. Měření probíhala v noci ve sklenících, aby se vyloučily možné faktory pohybu, jako jsou slunce a vítr.

U několika stromů se pohybovaly větve nahoru a dolů zhruba o centimetr každé dvě hodiny.

Graf změny pohybů u magnólie (autor: András Zlinszky)

Po studii nočních pohybů stromů přišli výzkumníci s teorií, která by tento jev mohla objasňovat. Věří, že pohyb indikuje to, jak strom čerpá vodu ze svých kořenů. Ve své podstatě je to vlastně typ “srdečního tepu”.

Zlinszky a Barfod vysvětlují svou teorii ve vědeckém žurnále Plant Signaling and Behaviour.

“V klasické fyziologii rostlin je většina transportních procesů vysvětlována jako konstantní tok se zanedbatelným kolísáním v čase, u něhož se nepředpokládá ani nevysvětluje žádné kolísání s periodami kratšími než 24 hodin,” říká Zlinszky.

Jenže vědci stále plně nerozumí tomu, jak tento pumpující pohyb funguje. Pracují s možností, že kmen jemně protláčí vodu tím, že ji tlačí nahoru skrz xylém, což je systém tkání ve kmeni, jehož hlavním úkolem je právě přenos vody a živin z kořenů stromu až k výhonům a listům.

V roce 2016 již Zlinszky publikoval studii, která prokázala, že břízy v noci “chodí spát”. Vědci věří, že klesání větví u bříz před svítáním je způsobeno poklesem tlaku vody uvnitř kmene stromu. V noci totiž neprobíhá fotosyntéza, díky které po přeměně slunečního světla získávají rostliny jednoduché cukry a je tedy pravděpodobné, že uvolněním větví, které by jinak byly natočeny ke slunci, stromy šetří energii. U bříz jsou tyto rytmy svěšování větví takzvaně cirkadiánní.

Nejnovější objev tepu stromů je však něco úplně jiného, jak říkají oba vědci. A to z důvodu, že jde o pohyby, které se odehrávají ve výrazně kratším intervalu.

Náhledový obrázek: pixabay.com

Praktická příručka zdarma

Příručka - náhled
(Visited 34 times, 1 visits today)

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *