Vyvinul se druh bakterií, který dokáže pojídat plasty v oceánech

Pokud se někdy budou naši potomci o antropocénu, bude jednou z jeho hlavních charakteristik oceán plný plastů. V Pacifiku i Atlantském oceánu nyní existují doslova plovoucí ostrovy z plastů a u Akrtidy se nové začínají vytvářet. Vědci však došli ke zvláštnímu závěru, že při porovnání, kolik plastů lidstvo ročně vyprodukuje, plave ve vodách asi jen setina z celkového množství, o němž se běžně hovoří. Ačkoliv existuje mnoho možných vysvětlení, nová studie dostupná na předtiskovém serveru bioRxiv dospěla k tomu, že plast rozkládají mikrobi.

Může to znít bizarně, avšak loni objevil tým vědců nový druh bakterie, která dokáže rozložit molekulární vazby polyethylentereftalátu (PET), tedy jedné z nejběžnějších forem plastu. Bakterie jej doslova využívají jako zdroj potravy.

Obvykle u PET plastu trvá asi 450 let, než se v přírodě kompletně rozloží. Bakterie však zvládnou proces urychlit na pouhých šest týdnů. Tyto informace vedly výzkumníky z barcelonské Pompeu Fabra University k domněnce, že menší míra plastů v oceánech, než je její předpokládaná hodnota, je do značné míry dána právě díky zmíněným mikroskopickým tvorům.

Pomocí matematického modelování přišli výzkumníci na to, že existuje nesoulad mezi globální rychlostí výroby plastů a jeho “drtivou” přítomností v mořích.

Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva – rostoucí počet mikrobů živících se plastem, kteří tak mohou omezit naprosto hanebné množství plastu, jež se dostane do oceánů a z něhož je většina pozřena zvířaty, která následně zemřou nebo žijí tak dlouho, dokud je nesníme my. Nicméně by to vyžadovalo notnou dávku zvrácenosti a nemorálnosti, abychom si mohli myslet, že teď můžeme vyhazovat plasty do oceánů, jak se nám zlíbí.

Každopádně pokud by bakterie byly podpořeny v tom, aby se rozšířily dále přes oceán, mohly by snížit negativní vliv lidstva a zřejmě jen málo lidem by to přišlo jako špatný nápad.

Nejspíš bychom ale na tyto bakterie neměli příliš spoléhat. Je totiž dost možné, že spousta plastů klesá a je pohřbena na mořském dně. Třeba se ještě takto uložený plast vyvine v nový druh sedimentární horniny, kterou poté nazveme “plastobrekcie”. Ať tak či onak, je těžké vysledovat všechno.

Nic se však bohužel do dnešního dne nemění na tom, že vyhazujeme ohromné množství plastu do oceánů. Recyklace sice má své místo, ale nic se pravděpodobně nezmění, dokud obyčejný plast nenahradí bioplast, tedy takový, který se po použití rozkládá rychle v jakémkoli prostředí.

Zdroj: iflscience.com
Fotografie: Ingrid Taylar

Praktická příručka zdarma

Příručka - náhled

Odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *