Za pět dvanáct nosorožce tuponosého severního

Nosorožec tuponosý severní je nyní na pokraji vyhynutí po úmrtí 34 let starého samečka Suni z Ol Pejeta Conservancy v Keni. Byl považován za jediného samce schopného rozmnožování.

V této chvíli na planetě zbývá posledních šest jedinců tohoto severního poddruhu. Suni byl nalezen mrtvý ve své bomě (ohradě) v pátek 17. října. Z prohlášení Ol Pejeta Conservancy vyplývá, že sameček uhynul s největší pravděpodobností přirozenou smrtí, ne pod rukama pytláků. Naplánovaná pitva by měla určit příčinu smrti. Předpokládá se, že severní poddruh je schopen dožít se kolem 40 až 50 let, avšak také Suniho otec zemřel přirozeně již ve svých 30 letech.

Suni byl prvním severním tuponosým nosorožcem, který se narodil v zajetí, a to v zoo Dvůr Králové. On a další tři jedinci považovaní za rozmnožování schopné byli převezeni do Ol Pejeta
v roce 2009, poněvadž se věřilo, že přirozené prostředí by nosorožcům mohlo množení usnadnit. V té době se v rezervaci nacházelo pouze osm jedinců a ochránci se intenzivně snažili poddruh zachránit. Bohužel se nosorožci přirozeně nerozmnožovali a dokonce ani úsilí
při páření asistovat nepomohlo zatím na svět mládě přivést.

Severní forma nosorožce tuponosého měla historicky malou oblast výskytu po oddělení
od poddruhu formy jižní. Vyskytovali se v částech Demokratické republiky Kongo, Čadu, Středoafrické republiky, Súdánu a Ugandy.

Přestože Suni nemusel být zabit přímo pytláky, lidé sehráli významnou roli v poklesu počtů tohoto poddruhu. V roce 1960 žilo v Africe kolem 2000 jedinců, jenže ničení jejich přirozeného domova a pytlačení srazil toto číslo dolů a koncem osmdesátých let žilo na planetě pouhých 15 jedinců! Horlivá snaha ochránců dočasně vzkřísila populaci, jenže pytláci se vrátili úder silněji.

Poslední čtyři divocí nosorožci z Národního parku Garamba v Demokratické republice Kongo měli být přesunuti do střežené rezervace v Keni, jenže byli zabiti pytláky ještě předtím, než se převoz vůbec uskutečnil. Nosorožec tuponosý severní byl prohlášen za v přírodě vyhynulého
v roce 2008. Rezervace Ol Pejeta popsala pokles stavu nosorožců jako „žalostný doklad chamtivosti lidské rasy„.

Tragická ztráta Suniho zničila mnoho nadějí, že by se poddruh mohl zotavit, avšak ochránci
z rezervace Ol Pejeta se ještě nevzdávají. Mají zmrazené sperma Suniho i dalších zdravých samců z minulosti, pomocí něhož se budou stále pokoušet oplodnit samičky. Pokud ani toto nepomůže, budou se snažit severní formu nosorožce tuponosého rozmnožit se samci poddruhu jižního. Přestože to není ideální řešení, pomůže udržet genetickou rozmanitost.

Ačkoliv je možné, že svět zhruba za 10 let uvidí zemřít posledního severního nosorožce, populace jižních si vede docela dobře. Dříve se věřilo, že jižní nosorožci vyhynuli, ale roku 1985 byla nalezena malá skupina čítající pod sto kusů. Divoce narození jedinci jižní formy se velice úspěšně rozmnožovali v zajetí a nyní jich je v Africe pod ochranou více než 17000.

K události se zatím krátce vyjádřila i samotná Zoo Dvůr Králové, text si můžete přečíst na této stránce.

Volný překlad ze zdroje:
WINTER, Lisa. There Are Now Just Six Northern White Rhinos Left On Earth. In: [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.iflscience.com/plants-and-animals/rare-white-rhino-dies-threatening-subspecies-extinction

1 komentář u „Za pět dvanáct nosorožce tuponosého severního“

Komentáře nejsou povoleny.