Ačkoli měla evoluční teorie za posledních 150 let obrovský úspěch při popisování života v přírodě, bývá až pozoruhodně nepochopena a zpochybňována. Mnoho studií se snažilo přijít na to, proč je evoluce tak často zpochybňována ze strany veřejnosti, přestože je zcela přijata vědci. I když nebyla nalezena žádná přesná odpověď, mám podezření, že za tím stojí níže popsané obecné falešné dojmy.
Je to jen teorie
Ano, vědci ji nazývají evoluční teorie, ale ve významu poznaného a akceptovaného vědeckého postoje. Termín teorie se stejně tak používá při popisování gravitace a důvodu, proč jablko padá ze stromu na zem. Neexistují žádné pochybnosti, že jablko nespadne na zem, stejně tak jako neexistuje nejistota, že rezistence bakterií vůči antibiotikům se bude nadále vyvíjet, pokud neomezíme naše obecné používání těchto léčiv.
I když lidé používají slovo teorie v běžné denní konverzaci jako výraz pro něco, co nemá nutně osvědčenou hypotézu, tohle není případ vědeckého hlediska. Vědecká teorie obvykle značí dobře odůvodněné vysvětlení některého aspektu přírody, který leží nad zákony, závěry a testovanými hypotézami.
Lidé pocházejí z opic
Ne, váš prapraprapředchůdce není opice. Evoluční teorie naznačuje, že máme s opicemi a lidoopy společné předky – mezi existujícími druhy, které jsou našimi nejbližšími příbuznými. Lidé a šimpanzi sdílejí více než 90% stejné genetické sekvence. Avšak tento společný předek, který se potuloval po zemi přibližně před sedmi miliony let, nebyl opice ani člověk, nýbrž lidoopu podobné zvíře, jehož rysem – podle dosavadních výzkumů zaměřených na toto téma – byla preference využívání nástrojů.
Přirozený výběr je účelný
Existuje celá řada organismů, které nejsou dokonale adaptovány k prostředí. Například žraloci nemají plynový měchýř, který by jim pomáhal řídit vztlak (na rozdíl od kostnatých ryb, které tento orgán běžně mají). Znamená to vyvrácení evoluční teorie? Vůbec ne. Přirozený výběr může jen náhodně nadržovat tomu, co je zrovna v danou chvíli nejlepší. Rozhodně nejde o účelný obrat všech živých organismů na jednoho super tvora.
Bylo by sice opravdu výhodné, kdyby člověk mohl fotosyntetizovat; hlad by byl okamžitě vyléčen jen vystavováním se slunci (a zároveň by byla nalezena ona zázračná dieta – prostě zůstaňte doma). Ale běda, genetická schopnost fotosyntézy se u živočichů neobjevila. Přesto výběr nejlepší možné volby vedl k úžasné rozmanitosti forem pozoruhodně přizpůsobených organismů ke svému prostředí, ačkoliv ne úplně dokonale.
Evoluce nedokáže vysvětlit vznik složitých orgánů
Běžný argument ve prospěch kreacionismu je vývoj oka. Napůl vyvinuté oko nemá žádnou funkci, tak jak může přírodní selekce pomalu postupnou tvorbou vytvořit funkční oko? Sám Darwin navrhl, že oko mohlo mít původ v orgánech s různými funkcemi. Orgány, které umožňují detekci světla, by pak byly zvýhodněny přirozeným výběrem, a to i v případě, že neposkytly úplné vidění. Tato myšlenka se ukázala jako správná o mnoho let později, kdy vědci zkoumali primitivní světločivné orgány u zvířat. U měkkýšů, jako jsou plži či kroužkovci, jsou světločivné buňky, jež určují rozdíl mezi světlem a tmou, rozesety po celém povrchu těla.
Náboženství je neslučitelné s evoluční teorií
Je důležité upozornit, že evoluce není teorie o původu života. Je to teorie, která vysvětluje, jak se druhy mění v průběhu času. Na rozdíl od toho, co se mnoho lidí domnívá, je konflikt mezi evolucí a nejběžnějšími náboženstvími malý. Papež František nedávno zdůraznil, že víra v evoluci není neslučitelná s katolickou vírou. Když půjdeme ještě dál, reverend Malcolm Brown z anglikánské církve uvedl, že „přírodní selekce jakožto způsob porozumění fyzických evolučních procesů po více než tisíce let dává smysl.“ A dodal: „Dobré náboženství potřebuje konstruktivně pracovat s dobrou vědou“ a obráceně.