Vědomé a egocentrické bytosti – takový je hmyz. To popisuje nový článek, který pomáhá vysvětlit, proč a pravděpodobně kdy se poprvé vyvinulo vědomí. Využité neurozobrazovací metody naznačují, že hmyz – od nejmenších blech po největší mouchy – je plně napojen na vědomé i egocentrické chování. Vědomí se objevuje na mnoha úrovních a vědci tvrdí, že hmyz oplývá schopností minimálně pro jednu jeho základní formu: subjektivní zkušenost.
„Když vy nebo já máme hlad, nepřesuneme se prostě k jídlu; náš hlad také částečně vyvolává jisté zvláštní pocity s ním spojené,“ říká Collin Klein, spoluautor nového článku, pro Discovery News. „Organismus má subjektivní zkušenost, když se něco stane, a reakcí je cítění určitých mentálních stavů.“
Collin Klein z Macquaire University a jeho kolega Andrew Barron studovali podrobně neurozobrazovací záznamy vztahující se k hmyzímu mozku. Poté jeho strukturu porovnali s mozky jiných zvířat a lidí. Výsledky publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Jejich práce byla zaměřena na střední mozek, soubor evolučně starých struktur, které jsou obklopeny záhyby šedé kůry mozkové. Sami tuto strukturu popisují jako plod broskve obalující pecku.
„U lidí a jiných obratlovců jsou k dispozici dobré důkazy, že je střední mozek zodpovědný za základní kapacitu pro subjektivní zkušenosti,“ říká Collin Klein. „Mozková kůra spíše určuje to, čeho jsme si vědomi, ovšem střední mozek je to, co nás na prvním místě činí toho být schopni uvědomění. Podle hrubého odhadu střední mozek pracuje tak, že vytvoří jeden ucelený obraz o světě z jednoho úhlu pohledu.“
Autoři věří, že části středního mozku hmyzu pracují podobně jako u lidí, kdy provádějí stejný druh modelování světa.
Co se týče egocentrického bytí, vysvětluje Andrew Barron, že momentálně existují přesvědčivé důkazy, že hmyz vykazuje selektivní zaujetí pro jejich vlastní pojetí světa.
„Nevěnují pozornost všem smyslovým vjemům stejně,“ potvrzuje Andrew Barron. „Hmyz selektivně věnuje pozornost tomu, co je pro něj v danou chvíli důležité, a to přece je egocentrické.„