Svět je oficiálně na pokraji šestého masového vymírání druhů, a to především kvůli lidem a jejich krátkozrakosti. Přední vědci varují, že potřebujeme urgentně změnit způsob, jakým obhospodařujeme zdroje Země, jestliže chceme zabránit skutečné apokalyptické krizi biodiverzity, jak uvedla v článku redakce časopisu Science. Stručně řečeno výzkumníci argumentují tím, že je potřeba, aby lidé začali sdílet planetu s dalšími druhy, které ji obývají, jinak by vše mohlo dopadnout velmi zle.
Úvod článku, který dali dohromady hlavní vědecký výzkumník pro National Geographic, Jonathan Baillie, a biolog Ya-Ping Zhang z Čínské akademie věd, vysvětluje, že se v Pekingu na konferenci o biodiverzitě, tzv. Convention on Biological Diversity, sešly světové vlády, aby diskutovaly o cílech v oblasti biologické rozmanitosti. Mezi podstatnými argumenty zaznělo, že pokud chceme zabránit kolapsu divočiny na světové úrovni, musíme začít prosazovat ochranu 50% zemského povrchu a oceánů do roku 2050 a minimálně 30% obého do roku 2030.
„Jednoduše řečeno, na planetě jsou omezené a konečné zdroje prostoru a energie a my se musíme rozhodnout, jaké množství z nich jsme ochotni sdílet,“ píší Zhang a Baillie.
„Pokud skutečně chceme chránit biodiverzitu a zajistit rozhodující prospěch ekosystému, musejí světové vlády nastavit mnohem ambicióznější agendu chráněných území a zajistit, aby tyto oblasti měly dostatek přírodních zdrojů.“
„Z etického i utilitárního hlediska je vyčerpání přírodních zdrojů extrémně znepokojující.“
Většina vědeckých odhadů uvádí, že je nutné chárnit 25 až 75% ekosystémů, aby byla biodiverzitě zajištěna pevná, stabilní ochrana. Zhang i Baillie hovoří o zlaté střední cestě 50%, avšak připouštějí, že jde o velkou výzvu.
„Pokud bychom stanovili cílové hodnoty příliš nízké, mohlo by mít toto rozhodnutí zásadní negativní důsledky pro budoucí generace a celý život. Proto každý odhad musíme brát s jistou obezřetností možné chyby.“
Není žádnou náhodou, že nová vlna masového vymírání druhů přichází v době exponencionálního růstu lidské populace. Od roku 2018 je na planetě 7,4 miliard lidí a v roce 2050 už by to mohlo být celých 10 miliard. Lidé tvoří kolem 36% celkové biomasy savců na Zemi, neuvěřitelných 60% jsou hospodářská zvířata, zatímco zbývající 4% připadají na volně žijící savce.
Pochopitelně má tato tíživá skutečnost vliv na životní prostředí a všechny jeho obyvatele, ať už prostřednictvím destrukce stanovišť, přemíry lovu či zavlékání nepůvodních druhů. Pokud chceme jednat, musíme to udělat brzy.
„Kolik planety bychom měli ponechat dalším formám života? Je to otázka, s níž se nyní musí lidstvo popasovat,“ dodávají vědci.