Dneska se podíváme na nějaké předměty, které se na welfare vyučují. Vzhledem k tomu, že jsme skončili u prvního semestru, máme co dohánět, tak se do toho hned pusťme! 🙂
2. semestr
Welfare hospodářských zvířat: poměrně zajímavý předmět, který se dobře poslouchal, ale občas už hůře učil na zkoušku. 🙂 Zkouška byla písemná ve stylu rozepsání se k daným otázkám, hodnocení poměrně shovívavé. Naštěstí tam nebyly žádné záludnosti, ale opravdu čistě to, co se probralo na přednáškách. Nejlepší byl v rámci předmětu výjezd, kdy jsme se mohli mrknout na chovy, které splňují zákonem dané požadavky a snaží se taky o dobrý welfare. Tak jako tak to byl pro mne tehdy velký šok vidět to všechno naživo a vědět, že to jsou zvířata, co budou brzy zabita nebo budou ještě pár let otročit a pak za odměnu dostanou jatka a stane se z nich salám. Měla jsem co dělat, abych se přede všemi nerozbrečela. Hlavně když nám malá telátka, rozdělená do samostatných budek, sála ruce, protože byla ještě tak maličká, že stále měla sací reflex, přitom už dávno byla oddělena od matek, nebo když jsme museli koukat na inteligentní prasnice zavřené v těch hrozných malých klecích, jak šílí z nedostatku prostoru a nemožnosti dělat cokoli krom stání, ležení a krmení.
Video: Pár momentek z welfare exkurzí
Welfare, stres, utrpení, bolest u zvířat: většinu semestru vás bude provázet jeden z významných profesorů univerzity, který do svých přednesů vnáší – dá se říct – až filosofický aspekt a jde o mnohem hlubší zážitek než jen o rolování slajdů s fotkami utrpením zvířat. Není to ale pro každého a někteří tento typ přednášek prostě nedávají (ani já :-D). Posledních pár týdnů je pak věnováno důležité legislativě a chodit na ni vám může aspoň trochu pomoci při drsné a nelítostné legislativě ve třeťáku. Zkouška vyžaduje nějaké to úsilí, ale dá se v pohodě zvládnout.
Ekologie zvířat: nenucená forma, jak se naučit základy ekologie. A ne, ekologie není věda o životním prostředí!!! 🙂
Laboratorní vyšetřování vzorků – biochemie: první laboratorní noční můra. Někteří říkají, že hematologie byla horší, ale biochemka mi přišla nejhorší ze všech, co se týče náplně a zajímavosti učiva. Na zkoušku je potřeba se poměrně dost našrotit, otázky jsou totiž rozepisovací, takže se nedá nic otipovat a záleží to opravdu na vašich znalostech. 😛
3. semestr
Welfare psů a kynologie: zajímavý předmět i pro pejskaře. Přednášky nejsou k dispozici, takže je dobré chodit, zapisovat, fotit,… Hodně vám to ulehčí život při učení. Jinak na přednáškách se vcelku často pouští i různá videa, takže to není nuda.
Welfare koček a zájmových zvířat (ptáci, plazi a drobní savci): aneb průlet veterinárními welfare problémy u uvedených skupin zvířat. Přednášky jsou hodně zajímavé zrovna proto, že se dozvíte věci přímo i z lékařské praxe. Pokud vás ale pan profesor Knotek načape, že chodíte na přednášky v minimálním počtu lidí nebo se scházíte jak švábi na pivo, bude z toho pořádné tóčo! Zkouška ve formě testu byla v určitých směrech trošku výsměch, páč se v něm objevily i otázky, o kterých jsme si nic neříkali (naštěstí jich ale bylo jen pár) a nebýt …ehm… „konzultace“ s ročníkem nad námi (kteří si všechno museli bez jakékoli pomoci odzkoušet jako úplně první), tak by v tom někteří z nás asi docela plavali. Pokud si dobře vzpomínám, otázky byly čtyři, možnosti a,b,c a za každou špatnou odpověď šla známka dolů. Holt na nějaké zdlouhavé zkoušení welféristů není mezi veterináři, kteří mívají dost nabitý program, příliš místa…
Welfare zoozvířat a činnost zoologických zahrad, opuštěných zvířat a útulky pro zvířata, zvířat cirkusů a činnost cirkusů: podle mě velice zajímavý předmět, ráda jsem přednášky navštěvovala, ale následné učení na písemnou zkoušku z materiálů, které jsme dostali, bylo úplně na prd a prezentace byly často špatně přehledné (i když upřímně sama nevím, jak bych měla zpřehlednit kopy paragrafů ze zákonů). Každopádně přednáška o zvířatech v útulcích a následná exkurze do ZOO Brno a útulku v Olomouci zastínily to špatné (dokonce pro nás vyučující dokázala přemluvit jednoho známého cirkusáka, aby nám udělal přednášku, ale bohužel to nakonec z jeho strany padlo). Mimochodem návštěva útulku byla poměrně psychicky náročná. Když na vás štěkají ty milující tváře, které se mohou přetrhnout, aby uloudily alespoň špetku vaší pozornosti a aby to byly zrovna ony, které si vyberete na závěrečné venčení, nezůstalo jedno oko suché a vícero z nás se muselo jít schovávat do různých zákoutí, kde jsme potají sušily (ano, týkalo se to jen děvčat) oči a posmrkávaly. A nyní pár názorných kukučů, abyste pochopili, proč se tak spouštěly emoce…
Na fotografii výše je mého srdce šampión, starý, nevrlý, náladový a hluchý, do kterého jsem se zamilovala a jehož jsem si vybrala na venčení.
Welfare koní a jezdectví: tak tohle byl předmět, kvůli kterého jsem byla ochotná vstávat brzo a dojet do školy na sedmou ranní. Nejsem sice zarytý milovník koní, ale téměř všechny přednášky měly něco do sebe. Nejvíc jsem si užila ty, kdy k nám jezdila doktorka až z uhříněveského etologického ústavu, aby nám povykládala o evoluci a chování koní. To byly vůbec jedny z nejlepších přednášek za celé ty tři roky studia. Zkouška pak byla ústní a i když jsme byli všichni vystresovaní, tak to rozhodně taková hrůza nebyla a kdo se aspoň trochu snažil, alespoň něco věděl a nekoukal jak puk, ale hlavně mluvil, měl postup v kapse.
Laboratorní vyšetřování vzorků II – hematologie: hematolka byla hodně zajímavá a navíc nebyla tak abstraktní jak předešlá biochemie. Tady už jsme něco i viděli, mikroskopovali, odstřeďovali a přiznejme si, že krvinky obecně jsou tak nějak velice hezké. A to i když trpí na různá poškození. Zkouška byla formou testu, ale abych ji zvládla, musela jsem zabrouzdat i do učebnice, na kterou se vyučující na začátku roku odkazuje a kterou sám napsal. Bez jejího přečtení a navštěvování přednášek bych měla u testu značný problém, protože s každým termínem byla verze testu těžší a těžší. Pokud tedy chcete mít hematolku na jistotu, běžte rozhodně na předtermín, kde jsou mírné otázky i známkování.
Pár fotogenických krvinek pod mikroskopem.
A to je pro dnešek vše, přátelé. Příští, poslední bakalářský díl, se můžete těšit na souhrn zbylých semestrů a státnic! 🙂