Snad každé dítě, které vyrostlo v 90. letech, zbožňuje film Zachraňte Willyho. Keiko, hlavní hrdina filmu, byl vypuštěn na svobodu v roce 2002 na popud veřejnosti. Následně v roce 2003 zemřel ve společnosti svých lidksých společníků a ošetřovatelů.
Keikova cesta započala dlouho před jeho vypuštěním zpět do oceánu a také dlouho předtím, než začal hrát ve filmech Zachraňte Willyho, avšak byl to až jeho boj za svobodu a následné vypuštění, které nasměrovalo celosvětový zájem na welfare mořských savců chovaných v zajetí.
Všichni v roce 2003 truchlili, ovšem dnes se Keikova smrt stala ústředním bodem pro SeaWorld a další kritiky bojující za pokračování v rozmnožování a držení kosatek v zajetí.
Jeho život se na širém oceánu značně zkrátil a my se musíme ptát: „Stálo to za to?“
Keiko: první roky
V roce 1979 byl dvouletý Keiko chycen během krmení se svou rodinou u pobřeží Islandu a byl prodán do místního akvária. Po několika letech byla mladá kosatka odkoupena společností Marineland a poslána do Ontaria v Kanadě. Věřilo se, že Keiko, nucený denně vystupovat pro veřejnost, byl tyranizován staršími samicemi kosatek, což možná hrálo roli při rozhodování o jeho další prodeji, ke které došlo v roce 1985.
Keiko se tak plavil až do Reino Aventury, dnešního zábavního parku Six Flags v Mexiko City, kam byl prodán za téměř 350.000$. Podmínky bazénu, v němž Keika drželi, byly žalostné. K dennímu veřejnému vystupování byl nucen v mělkém, sotva 3,6 metru hlubokém bazénu. Nepřirozeně teplá a špinavá voda mu navíc způsobovala četné kožní léze.
Zachraňte Willyho
V roce 1992 začal Keiko natáčet film Zachraňte Willyho, kde vyobrazoval fiktivního samce kosatky pojmenovaného Willy, kterého ze zajetí zachránil a zpět do oceánu vypustil malý chlapec. Po premiéře snímku začali lidé zpochybňovat Keikův skutečný welfare. Koneckonců, jeho opravdový život byl až děsivě podobný životu vymyšlené velryby.
Na začátku dalšího roku spojilo Warner Bros Studios síly s Earth Island Institute v naději, že by mohli započít proces vedoucí k propuštění Keika do divočiny. Díky více než 6 milionům dolarů z darů bylo finanční pokrytí projektu v dobrém chodu.
V roce 1995 se po spolupráci Warner Bros a skupin pro welfare zvířat vzdal bývalý park Reino Aventura vlastnictví kosatky, ta byla následně převezena do rehabilitačního zařízení v Ontariu. Keikův nový bazén byl naplněn výhradně mořskou vodou, tedy vodou, s níž nepřišel do styku od roku 1979, kdy byl chycen ve volné přírodě.
Keiko se začal učit jíst živé ryby, což mu šlo velice dobře. Po roce 1998 rozhodl tým odborníků, jenž vedl projekt pro vypuštění známé velryby, že je sameček ve výborném zdravotním stavu, může být převezen do svých domácích vod u Islandu a tam může pokračovat v rehabilitaci.
Rehabilitace na Islandu
První rok, kdy byl Keiko zpět ve své domovině, dělal pozoruhodné pokroky za podpory týmu, který mu pomáhal připravit se na návrat do divočiny. Od roku 2000 začali ošetřovatelé Keika brát „ven na procházky“, kdy plaval v zálivu podél lodi na volném moři. K tomu prodělal výcvik, který mu zvýšil sebedůvěru v lovu, ve shánění si potravy na vlastní pěst a spoléhání se méně na lidské ošetřovatele.
V průběhu svého výcviku se Keiko stával víc a víc nezávislým, až mu byla v roce 2001 ponechána nádrž v zálivu otevřená, tudíž mohl odpolouvat a zase připlouvat dle libosti. Začal trávit dny na moři bez lidské společnosti a dokonce byl pozorován, jak se pohybuje ve společnosti divokých kosatek.
Tým odborníků mohl Keika sledovat díky speciálnímu zařízení, jež neustále vysílalo data o tom, kde se právě kosatka nachází. V létě roku 2002 začal Keiko svůj život na volném oceánu. Zde byl pozorován v přítomnosti divokých kosatek a také při lovu. Posléze překonal vzdálenost zhruba 1600 kilometrů až do Norska, kde ho experti i nadále sledovali a potvrdili, že je samec v dobrém fyzickém stavu. V Norsku však zůstával po boku svých pečovatelů, přestože mohl připlouvat i odpolouvat, jak se mu zachtělo. Toto trvalo až do jeho smrti v prosinci 2003. Dva dny před smrtí začal být Keiko letargický a za příčinu úmrtí byla stanovena přes veškeré spekulace akutní pneumonie.
Boj za kosatky držené v zajetí
Dnes je SeaWorld samozvaným lídrem v chovu mořských savců. Ve třech parcích v USA aktuálně drží 24 kosatek. Řízení parku trvá na tom, že svým zvířatům poskytují nejvyšší kvalitu péče, přestože zvířata v této jejich péči nesmírně trpí. Desítky kosatek v zajetí již uhynuly v nepřirozeně nízkém věku nebo na nákazy a choroby (včetně pneumonie). Jiné byly zabity nebo těžce zraněny agresivním útokem další velryby. Taktéž byly pozorovány matky, které opustily svá mláďata a ta od nich musela být odebrána.
Když se tyto události objeví, vedení okamžitě připomíná veřejnosti (a odpůrcům), že chov mořských savců v zajetí v podstatě vyžaduje metodu pokusů a omylů stejně jako umění, které se ještě musí zdokonalit. Přesto jsou schopni osvobození Keika velmi rychle označit za naprosté selhání a zamítnout možnost vyzkoušet podobný čin znovu.
Taktéž samozřejmě ignorují úspěšné vypuštění kosatky jménem Springer. Její příběh se však od příběhu Keika liší v mnoha ohledech. Springer byla nalezena opuštěná, ale nakonec jí pomohla rehabilitace v nádrži na moři, odkud byla vypuštěna zpět do přírody a kde se také znovu shledala se svou skupinou.
Jakákoli rehabilitace a program pro vypuštění kosatek bude vyžadovat značné plánování a financování. Mořské parky, které zadržují v zajetí velryby, vynášejí ročně miliardy dolarů a my si bohužel nedokážeme představit, že by nejproslulejší podnik s mořskými savci na světě vynaložil náklady, jež by zajistily jejich zvířatům ty nejpřirozenější podmínky a co nejobohacenější život.
Keikův odkaz
Keiko zemřel v pouhých sedmadvaceti letech, z toho pět let strávil v oceáně a poslední rok a půl přímo na volné vodě. V současné době se boj o mořské savce v zajetí nachází v kritickém bodě. Máme pozornost veřejnosti a také schopnost dát věci do pořádku se zbývajícími zadržovanými kosatkami.
Aktivisté jsou často umlčováni kritiky tvrzením, že jejich argumenty jsou založeny čistě na emocích. Po pravdě už roky mnoho významných vědců obhajuje vypouštění kosatek do mořských nádrží. Přestože ne všechny kosatky chované v zajetí by byly vhodnými kandidáty na vypuštění nebo by vůbec vypuštěny být nemohly, dlužíme jim odpočinek v ústraní a vylepšení jejich současných podmínek žití.
Prosím, nepodporujte na svých dovolených a cestách po cizích zemích SeaWorld a jiné společnosti, které chovají a využívají kosatky a ostatní mořské savce jako cvičené klauny. Místo toho je zkontaktujte a vyjádřete svůj nesouhlas s tímto děním.
Pod pomyslnou pokličku týkající se utrpení chovaných kosatek můžete nahlédnout v dokumentu Blackfish, který je na internetu snadno dohledatelný. Pojednává o samci pojmenovaném Tilikum, jenž byl své rodině odebrán podobně jako Keiko zrhuba ve dvou letech života. Poté byl cvičen pro různá představení a držen ve směšně malém bazénu. Jeho zoufalství ze zajetí a otřesných podmínek chovu došlo do takového bodu, že zabil dva lidi a málem utopil jednoho cvičitele přímo při představení. Mnoho lidí chápe tyto jeho činy jako zoufalé volání o pomoc a již roky usilují aktivisté i veřejnost o jeho vypuštění zpět do oceánu. Nešťastnou kosatku mezitím společnost SeaWorld odklidila do ústraní, kde se Tilikum většinu dne jen odevzdaně a otupěle vznáší na jednom místě a čeká, až na něj přijde pár dní v týdnu řada, aby předvedl několik triků, při nichž nehrozí, že by někomu znovu ublížil.
Zdroj:
Was the Release of Keiko the Orca a Failure? What This Iconic Whale Taught Us About Marine Captivity. One Green Planet [online]. [cit. 2015-08-01]. Dostupné z: http://www.onegreenplanet.org/animalsandnature/was-the-release-of-keiko-the-orca-a-failure/
vydel jsem to a oni te matce to mlade vzali a prodaly.ne ze je matka opousti sama as se na to nekdo koukne tak pochopi.chudak matka te mlade jak tam narykala a byla z toho psichicky hotova.myslel jsem ze tu telku rozbiju myluju kosatky od dectvi ale nikdy jsem nevidel kosatku tak smutnou a brecet proste nemuzu na to zapomenout nesnasim lidi a meli by za to pikat.ze zabil tri lidi stoho jednoho bezdomovce.jakto ze keiko nikoho nezabil co.no kdyby to pokracovalo dal tak mozna ze by ktomu i doslo.keiko byl mladej a tilikum je starsi orca ma toho zasebou taky dost a divim se ze vyrostl do takovy velikosti fizicky vypada dobre v prirode by byl poradny hovadko.preju mu a tem ostatnim kosatkam hodne zdravi a klidu.je mi z tech lidi a toho vseho zle.jak lzou a jeste se tomu smejou.myt tu pravomoc tak jim dam cocku a jestli maj rodinu tak bych jim taky sebral decka aby si prosli tim samim jo a zavrel bych je na dozivodi a nutil pracovat za kus zvance.at si vyskousej zivot podobnej tomu co zijou ty kosatky odsouzeny za lidskou blbost a chamtivost.
ps.omlouvam se za chyby .ale precist se to da.