Co kdyby se všichni na světě náhle stali vegetariány?

„Zkuste si představit, že se jednoduše podařilo přesvědčit všechny milovníky masa na světě, aby nahradili svůj všežravý styl života za vegetariánský, a to ze dne na den.

Co by to znamenalo pro životní prostředí na planetě Zemi a 7 miliard lidí, kteří na ní žijí?“

S překročením hranice sedmi miliard lidí
ve světové populaci je stále důležitější uvažovat nad tím, co všichni tito lidé s jejich dětmi budou jíst v průběhu příštího století a později. Podle loňského hlášení organizace Food and Agriculture Organisation of the Unated Nations je masný průmysl jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Celými 14,5% přispívá k vypouštění skleníkových plynů. A toto číslo se bude pouze zvyšovat s růstem rozvojových zemí a budováním  udržitelné ekonomiky, což přinese více příležitostí lidem, aby si dovolili drahou, na mase založenou stravu, pokud se tak rozhodnou.

Zatímco se rozrůstá úsilí o to přilákat milovníky masa na bezmasé potraviny (jako je třeba tento „krvavý“ zeleninový burgr) a milovníky mléka na nemléčné produkty (například na uměle vytvořené mléko) ve snaze zamezit přílišnému ždímání krajiny, znečištění a odpadům, lidé milující živočišné produkty se jich nehodlají tak snadno vzdát.

Co kdyby se jich však vzdali? Co kdyby nějak došlo k tomu, že se všichni lidé na Zemi vzdají masa navždy? Jak by pak svět vypadal?

Podle L. V. Anderson ze Slate.com si jeden vědecký tým tuto otázku položil a zpracoval čísla
z hypotetického vegetariánského světa. Publikace v časopise Climate Change od vědců z Netherlands Environmental Assessment Agency odhaluje, že kdyby každý člověk přešel
na vegetariánství nebo veganství zítra, snížily by se do roku 2050 emise oxidu uhličitého spojené se zemědělským průmyslem o 17%, methanové emise o 24% a emise oxidu dusného o 21%. Vypouštění skleníkových plynů by zaznamenalo podobně výrazné snížení.

Navíc tato vylepšení by stála mnohem nižší cenu než při použití současných metod, jako je uvalení uhlíkové daně a vytváření možností obnovitelné energie. Jak říká L. V. Anderson, závěrem je, že všeobecné vyvarování se masu by samostatně neodvrátilo globální oteplování, avšak byla by to dlouhá cesta směrem k utišení klimatických změn.“

Další pozitivum, které výzkumníci ohlásili, je, že bez jídel živočišného původu by byl problém rezistence mikroorganismů na antibiotika mnohem méně závažný. Vzhledem ke způsobům, jakými jsou zvířata v dnešní době chována – často v neuvěřitelně malých ubikacích – dělají farmáři vše, co můžou, aby zabránili vzniku jakémukoli druhu infekce, jenž by mohl jejich dobytek zdecimovat. Antibiotika navíc nejenže předcházejí nemocem, ale také povzbuzují růst, což dobytek činí peněžně výnosnějším. Jenže tohle člověku z dlouhodobého hlediska nepomáhá. Podle amerického Centra pro kontrolu nákaz a prevenci je mnoho antibiotik u zvířat používáno zbytečně a nevhodně, což ve výsledku znamená, že je každý z nás méně chráněn.

Takže menší znečištění a menší antibiotická rezistence mikroorganismů jsou ty dobré zprávy. Ovšem co nizozemský tým, vedený klimatoložkou Elke Stehfest, nevzal v úvahu ve své studii, byl celkový zdravotní stav všech lidí, kteří by se náhle vzdali masa a také finanční zátěž, která by padla na světový zdravotnický systém.

„V tomto vědeckém scénáři jsme ignorovali možnost socio-ekonomických dopadů, jako je vliv zdravotních změn na HDP a počet lidské populace,“ napsal tým výzkumníků. „Nerozebírali jsme agro-ekonomické následky stravovacích změn a jejich důsledky; případný výsledek by nemohl zahrnovat pouze náklady na přechodné stadium, ale také vliv na cenu pozemků. Náklady spojené s tímto přechodem by zřejmě kompenzovaly zisky, o nichž jsme zde hovořili.“

A pak je tu ekonomický dopad masného průmyslu, který by náhle nabízel velké množství nechtěného zboží. L. V. Anderson tvrdí, že bez toho by světová ekonomika mohla náhle selhat:

Podle významné zprávy z roku 2006 Livestock’s Long Shadow, týkající se produkce masa a s ní spojených ničivých dopadů na životní prostředí, zodpovídá produkce hospodářských zvířat
za 1,4% celkového světového HDP. „Výroba a prodej živočišných produktů je zodpovědná za 1,3 miliard pracovních míst a 987 milionů z těchto lidí jsou chudí. Jestliže by přes noc zmizela poptávka po mase, živobytí těchto lidí by se vytratilo také a museli by hledat nové způsoby, jak si vydělat peníze.“

My zde předpokládáme, že celý svět plný zbrusu nových vegetariánů bude šťastný, když by mohl jíst cokoli, co právě nabízí sezóna. Pokud by se však všichni najednou rozhodli, že chtějí
na večeři chřest, přestože jeho sezóna není, náklady vyložené na jeho efektivní růst
v suboptimálních podmínkách a následný transport a uskladnění po celém světě by měl své velmi vážné dopady na životní prostředí.

Asi nikdy nenajdeme řešení, aby bylo 7 miliard lidí tlustých a šťastných a aby byla škoda
na životním prostředí minimální. Ovšem co můžeme udělat, je omezit množství masa, které jíme. Což, řečeno s trochou sobeckosti, je pro nás stejně to nejlepší. „Nejen že můžeme,“ říká
L. V. Anderson, „ale také musíme. Konec konců, do roku 2050 se má světová populace rozrůst
na celých 9 miliard lidí a budeme si tedy potřebovat vzít 25% půdy světa od krav zpátky.“

Zdroj vědecké publikace:
STEHFEST, Elke, Lex BOUWMAN, Detlef P. VAN VUUREN, Michel G. J. DEN ELZEN, Bas EICKHOUT a Pavel KABAT. Climate benefits of changing diet. Climatic Change. 2009, vol. 95, 1-2, s. 83-102. DOI: 10.1007/s10584-008-9534-6. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10584-008-9534-6

Zdroje článku:
CREW, Bec. What if the whole world suddenly went vegetarian?. In: Http://www.sciencealert.com [online]. 4.11.2014. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.sciencealert.com/what-if-the-whole-world-suddenly-went-vegetarian

ANDERSON, L. V. What if Everyone in the World Became a Vegetarian? Http://www.slate.com [online]. 1.5.2014. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.slate.com/articles/health_and_science/feed_the_world/2014/05/meat_eating_and_climate_change_vegetarians_impact_on_the_economy_antibiotics.html