Pojďte se podívat na tahle zvířátka, ačkoli budete muset koukat zblízka. Proč? Protože jsou neviditelná!
No dobře, možná ne neviditelná, ale průhledná rozhodně. A chcete vědět, proč většina z uvedených živočichů jsou druhy žijící v mořích? Odpověď leží zejména v pudu sebezáchovy. Téměř všechna zvířata v otevřených oceánech jsou chráněna nejen zuby, toxiny, rychlostí nebo velikostí, ale taky určitým stupněm neviditelnosti.
Níže se můžete podívat na fotografie námi vybraných devíti druhů průhledných zvířat. A nezapomeňte do komentářů hlasovat pro svého favorita. 😉
Greta morgane oto
Greta morgane oto je motýl z čeledi babočkovitých. Průsvitnost jeho křídel je dána nízkou absorpcí viditelného světla materiálem, jenž tvoří jeho křídla, dále nízkým rozptylem světla, které jeho křídly prochází, a nízkým odrazem světla, dopadajícího na křídla.
Mladý jedinec krakatice bradavkovité (Ancistrocheirus lesueurii)
Juvenilní jedinec krakatice bradavkovité (Ancistrocheirus lesueurii), která patří do třídy hlavonožců, má průhledné tělo pokryto shluky buněk naplněných pigmentem, ty pak vytvářejí dojem puntíkovaného povrchu. Na spodní části těla má oči, které slouží jako bioluminescenční orgány.
Mladý jedinec bodloka
Věřte nebo ne, tenhle dospívající jedinec z čeledi bodlokovitých patří do té samé skupiny ryb jako Dory z filmu Hledá se Nemo! Tuhle zajímavou rybku můžete najít ve vodách kolem Nového Zélandu.
Mravenec faraón
Mravenec faraón (Monomorium pharaonis) je asi 2 mm velký, do žluta či světle hněda zbarvený hmyz, vyskytující se prakticky ve všech částech světa. Po požití barevných tekutin lze vidět, že mají tito mravenci průhledné zadečky.
Štítonoši
Štítonoši jsou mandelinkovití brouci, kteří nejsou zcela průhlední, avšak mají karapax, který je téměř neviditelný. Hlavní účel mimikry těchto brouků je oklamat a podle výstražného zbarvení vyděsit potenciální predátory.
Strašík maloústý
Strašík maloústý (Macropinna Microstoma) je znám pro svůj průhledný, tekutinou naplněný prostor v hlavě, v němž lze vidět čočky jeho očí. Strašík byl pro vědu objeven v roce 1939, ale od té doby se ho nepovedlo nikomu až do roku 2004 vyfotografovat. Na starých nákresech není zaznamenána jeho průhledná hlavová dutina, jelikož ta se při vylovení ryby z hloubky zničí.
Mladý úhoř říční
Úhoři říční mění barvu během svého života hned několikrát. Nejdříve jsou zcela průhlední a posléze získávají žlutohnědou barvu po stranách hřbetu a na břišní části těla. Takový mladý úhoř se odborně nazývá monté. Po 5 až 20 letech strávených ve sladkých vodách se úhoři stávají pohlavně dospělými, zvětší se jim oči, boky se zbarví do stříbrné barvy a břišní část doběla. Takto vyvinutí jedinci jsou připraveni na rozmnožování, kvůli kterému migrují do slaných vod. Proto patří úhoři mezi tzv. katadromní ryby.
Mladá chobotnice
Juvenilní jedinec chobotnice má na šířku jen 2 cm a jeho vnitřní orgány lze vidět přes průsvitné tělo. Chobotnice zachycená výše na fotografii byla pozorována v pobřežních vodách ostrova Tahiti. Oranžové oblasti na těle jsou zodpovědné za schopnost barvoměny.
Rákosnička bělopásá
Rákosnička bělopásá (Hyperolius leucotaenius) je druh z čeledi rákosničkovitých a jde o endemický druh Demokratické republiky Kongo. Jeden čas už se zoologové domnívali, že druh vyhynul, avšak v roce 2011 byla žába vyfocena Elim Greenbaumem na břehu řeky Elila, přítoku řeky Lualaba, při expedici University of Texas El Paso.