„Samice lemurů se chovají spíše jako samci,“ tvrdí nová studie.
Ve zvířecím světě mají běžně převahu samci. Když ale přijde řeč na lemury a obvyklosti v rámci pohlaví, bortí se všechny zaběhlé domněnky.
Není vůbec výjimkou, když lemuří dáma pokouše svého kamaráda, chňapne po kousku ovoce v jeho rukou, praští ho do hlavy nebo jej vyhodí z nejlepšího místa na spaní. Samice si značkují území výraznými pachy právě tak, jako to dělají samci. Ti si navíc nevezmou svůj kousek potravy, dokud se dosyta nenajedí jejich „něžnější“ polovičky.
„Když si například lemur užívá v poklidu tepla slunečních paprsků, je pravděpodobné, že přijde samice, odstrčí ho pryč a jeho místo si nechá,“ říká Joseph Petty, nynější doktorand z Duke University.
Většina samic mezi savci, které si prosadí svou nad mužským pohlavím, bývají tvorové dobře vyzbrojení k roli trýznitele. Tak například dominantní samice hyeny skvrnité se vyznačují větším a těžším tělem, než jaké má opačné pohlaví.
Ovšem dominance lemuřic zůstává záhadou, protože tělesně ostatní jedince nepřevyšují, nemají paroží ani obří tesáky, které by jim daly nad jejich parťáky fyzickou výhodu.
Vědci z výzkumného centra lemurů na Duke University sice tvrdí, že samice mají výrazně nižší hladinu testosteronu ve všech směrech, ale po srovnání šesti různých druhů lemurů zjistili, že samičky některých z těchto druhů přeci jen mohou mít hladinu testosteronu vyšší než ostatní.
Joseph Petty s profesorkou evoluční antropologie Christine Drea zkoumali chování a hormonální profily téměř třiceti zvířat, které představovaly zástupce šesti druhů blízce příbuzných lemurů rodu Eulemur. U čtyřech z nich byly samice na vrcholu hierarchického žebříčku, u dalších dvou měla obě pohlaví stejné postavení.
Dominantní samice měly znatelně vyšší hladinu testosteronu než samičky dvou druhů s rovnoprávným sociálním postavením.
Podle Pettyho jde o silný důkaz toho, že hormony zde hrají velmi podstatnou roli.
Lemuři a lorisové se oddělili od zbytku primátů před více než šedesáti miliony let, avšak výše zmíněné dva druhy lemurů s rovnoprávným sociálním žebříčkem se až donedávna příliš nevyvíjeli. Posun v jejich evoluci se datuje do posledních dvou milionů let.
„Je možné, že jsou samice k účinkům testosteronu citlivější než samci, což se projevuje povzbuzením agresivního chování, přestože samci mají i tak stále vyšší hladinu tohoto hormonu,“ vyřkl konečné stanovisko Joseph Petty.
To je úplně jak u některých lidských samiček. 😉