Slíbila jsem psát články o studiu ochrany zvířat a welfare na brněnské veterině, abych případným budoucím studentům přiblížila, o čem to tak zhruba celé je, takže hurá do toho!
Semestr utekl velice rychle, následující týden už je 12., čili poslední před zápočty a zkouškami. Ještě minulý týden mi přišlo, že jsme pořádně nic neprobrali a učení je nějak málo, ale když jsem si udělala hrubý odhad všeho, co se musím stihnout naučit do 13. týdne, zježily se mi vlasy hrůzou a vlastně je toho poměrně dost. Naštěstí mi odpadla biostatistika, kterou mám uznanou z bakaláře na Ostravské, ale nějak mi to stejně od toho stresu nepomáhá. 
Nechápu to, co jsme za generaci mladých, kteří si vše nechávají na poslední chvíli, nestíhají a pak to lajdají a ještě jsou s nervama v čudu. A to si každý semestr říkám, že teď už to bude jiné a budu se učit každý den, abych toho pak neměla najednou tolik… No jó no… Taky se směju.
Nechápu to, co jsme za generaci mladých, kteří si vše nechávají na poslední chvíli, nestíhají a pak to lajdají a ještě jsou s nervama v čudu. A to si každý semestr říkám, že teď už to bude jiné a budu se učit každý den, abych toho pak neměla najednou tolik… No jó no… Taky se směju. Každopádně v prvním zimním semestru nás potkaly tyto předměty:
1) Biostatistika: prostě statistika, ale docentka, která nás tuhle šílenost vyučovala, to brala velice srozumitelným způsobem a teprve teď jsem konečně mnohé věci opravdu pochopila, za což jí velice děkuji. Konečně mi do sebe začaly zapadat všechny ty parametrické, neparametrické testy, ANOVY, t a f testy, chí kvadráty a nevím co vše. A myslím, že i pro nováčky, kteří učivo viděli poprvé, to nebyla až taková hrůza. Navíc vyučující s námi tak nějak soucítila a na každém cvičení všem pomáhala a nikdo se tedy nemusel stydět se na cokoli zeptat, že by byl za blbce. To považuji za obří, významné plus v takovém logickém předmětu. A abych vás ujistila, že to byl předmět přínosný: chodila jsem tam, i když jsem ho měla od začátku uznaný a nemusela jsem se obtěžovat kvůli němu v úterky vstávat v 5:30 a přesto jsem to dělala.
2) Biologie tkání a orgánů: zjednodušená verze anatomie a fyziologie zvířat s velice příjemnou a pohodovou doktorkou, která si ráda popovídá, podělí se o zajímavé zážitky z praxe (například uspávání gepardů v Africe
) a směje se nám, když se poprvé na pitevním stole setkáváme se tři týdny mrtvým smradlavým kocourem Felixem nebo rozblemcanou jestřábicí. Holt na to ještě nejsme zvyklí.
) a směje se nám, když se poprvé na pitevním stole setkáváme se tři týdny mrtvým smradlavým kocourem Felixem nebo rozblemcanou jestřábicí. Holt na to ještě nejsme zvyklí.Labutí hlava nastřelená diabolkou (ale nebyl to důvod její smrti, jen nějaký idiot si asi vyléval mindráky s flintou).
3) Angličtina: speciálně upravená pro „velféristy“, vyučující taky správná, hodně se pro nás snaží, ale mně osobně tento předmět hrozně nebaví a raději bych se vzdělávala v těch zvířecích tématech. Každý člověk si musí připravit prezentaci na určité téma, prezentuje se ve dvojicích či trojicích, podle počtu studentů ve skupině. A naštěstí přednašející nemá extra vysoké nároky, naopak vypadala vždy nadšeně, že jsme vůbec něco vytvořili, takže to u všech dopadlo dobře a mohli jsme část textu i číst (rozuměj všechen text ), ne mluvit z hlavy.
), ne mluvit z hlavy.4) Ekologie: pro lidi, kteří se nechtějí ubírat vědeckou cestou, to je asi ztráta času, ale mě bavila, páč přednášející profesor tím žije, nabízí i ekologická témata bakalářek na různé odchyty, monitoring apod. a dokonce to jsou témata zajímavá, se kterými se dá dál pracovat i v rámci diplomky. Cvičení z ekologie byly ve formě tří hodin za sebou jednou za tři týdny, ale nikdy nás vyučující netrápila tak dlouho, navíc přednášela zajímavé věci třeba o ošetřování handicapovaných zvířat v přírodě, jejich transportu a podobně. Ok, to není úplně ekologie, ale když k tomu byl prostor a každý poslouchal jako divý, tak proč ne. 
Skutečná uspávací střela, mohli jsme si vyzkoušet její funkci, co udělá, když se zabodne. Ale samozřejmě jsme to zkoušeli jen na kartonové krabici. Specifická je tím, že dírku nemá ve špičce hrotu, ale po bocích, aby se tak jehla nezanášela tkání.
5) Výživa zvířat, chov zvířat: jde o dva různé předměty, ale spojila jsem je dohromady, páč se zde probírané učivo hodně a úmyslně prolíná. Pro mě byly přednášky zajímavé, páč to bylo všechno nové, ale děcka ze střední veteriny se někdy docela nudili, poněvadž část informací už znali. No, a přesně tohle jsou ty předměty, v rámci jejichž cvičení jsme pořádali výjezdy do moravských zoologických zahrad, o kterých píšu víc v rubrice Ochrana zvířat a welfare.
Ještě máme povinný tělocvik v tělocvičně, kde hrajeme různé míčové a jiné skupinové hry, ale to je pro mě většinou otřesné utrpení, takže raději budu psát o zajímavějších věcech okolo veteriny. Vůbec jsem to netušila, ale tahle škola pořádá po celý rok spoustu zajímavých akcí ať už vzdělávacích, nebo jen společenských. Já zatím byla na skvělé ochutnávce vín, výborných přednáškách pro veřejnost v rámci oslav 95. výročí VFU, teď v úterý se rožínal stromeček u rektorátu a příští úterý se budou zpívat koledy v hale studijního oddělení se svařáčkem. Akce je pro veřejnost, takže přijít může kdokoli. 
