Podle nové studie zveřejněné na známém vědeckém portále PLOS ONE si samice jelenů v Kanadě s přibývajícím věkem vytvářejí strategie, díky nimž se chrání před lovci. Tento fenomén objevil Henrik Thurfjell se svými kolegy z kanadské University of Alberta.
Jakmile laň dosáhne věku okolo 10 let, stává se téměř nepolapitelnou pro lidského lovce. Tento s věkem související rozdíl by mohl být dán pouze selekcí, kterou lovci vytvářejí, nebo by mohlo jít o jev řízený učením. Pokud není učení v dané situaci zahrnuto, pak by jednotlivci neměli přizpůsobovat své chování se stoupajícím věkem, například: jelen, který přežije, bude jednoduše opatrnější po celou dobu. Pokud však učení v procesu zahrnuto je, pak by naopak jednotlivci měli přizpůsobovat své chování s věkem. Pro rozlišení těchto dvou hypotéz jsou skvělým příkladem laně. Jednak proto, že jsou společenské a jednak proto, že se dožívají vysokého věku – i více jak 20 let, což opravdu zvyšuje šance na to se něco naučit.
Henrik Thurfjell a jeho kolegové nasadili 49 laním ve věku 1 až 18 let v Albertě a Britské Kolumbii v Kanadě radiotelemetrické obojky a sledovali je po dobu 2 až 4 let. Získaná data zahrnují vzdálenost, kterou laně v daném čase ušly, sklon terénu a typ lesního krytu. Vědci poté modelovali chování, které se lišilo mezi jednotlivými laněmi, ale bylo konstantní v průběhu času u daných jednotlivců, a ve druhém modelu se chování laní měnilo s tím, jak stárly.
Výzkumníci zjistili, že starší laně přizpůsobovaly své chování, což naznačuje, že učení hraje roli při formování jejich schopnosti vyhnout se lovcům. Konkrétně starší samice snižovaly svou rychlost pohybu, čímž snižovaly i svou viditelnost a tím pádem pravděpodobnost setkání s lovcem. Kromě toho starší laně více používaly svá „bezpečná místa“ – tedy drsný terén (svahy) a les, jestliže se ocitly blízko silnic, kde byla pravděpodobnost spatření lovcem nejvyšší.
Další zajímavou věcí, kterou výzkumníci zjistili, bylo, že laně dokázaly rozlišit lovce, kteří používali luky a ty, kteří měli pušky. Drsný terén používaly starší laně častěji v měsících, kdy byla sezóna lovení luky, což zřejmě odráží skutečnost, že lovci s luky se potřebují ke kořisti připlížit blíže a to je složitější právě na svazích.
Když je v plném proudu sezóna pušek, mají lovci tendenci zpomalovat na silnicích, aby měli větší šanci zahlédnout jelena. Zdá se však, že i toto se laně naučily a v důsledku se v tomto období drží daleko od silnic a zůstávají v lese.
Vypadá to tedy, že behaviorální adaptace laní jsou směsicí vrozeného chování řízeného selekcí lovci, a naučeným chováním, které samice získává s přibývajícím věkem.