Střevní mikrobiom, neboli svět bakterií žijících v našem trávicím systému, neexistuje jen proto, aby nám způsoboval bolesti břicha nebo pomáhal trávit potravu. Z vědecké komunity nyní vychází studie, která naznačuje, že tyto malé bytůstky mají velký vliv na naše chování, včetně (potenciálně) naší reakce na strach.
Zdá se, že nový výzkum vedený na University of California Los Angeles, objevil důkaz dalšího neobvyklého vztahu mezi střevy a mozkem. Přesněji řečeno to vypadá, že je selekce střevních mikrobů spojena s oblastmi mozku, které zodpovídají za náladu a obecné chování. Je to poprvé, co byl tento mechanismus nalezen u zdravých lidí.
Dřívější studie zjistily, že emoční reakce u hlodavců, včetně těch, které souvisejí s úzkostí a depresí, se liší v závislosti na obsahu střevní mikroflóry. Tento jev však musel teprve být prokázán i u člověka – tedy doposud.
Tým výzkumníků shromáždil fekální hmotu 40 různých žen. Uvnitř této hmoty se nacházel přímo mikrokosmos jejich střevního mikrobiomu. Stejné ženy byly ještě podrobeny magnetické rezonanci, kde jim byly ukazovány různorodé obrazy jednotlivců, prostředí, situací či objektů, jež byly navrženy tak, aby vyvolaly emoční reakce.
Jak bylo vysvětleno v časopise Psychosomatic Medicine, tým vědců zjistil, že existují dvě primární skupiny bakterií, u nichž se zdá, že mají určitý vliv na uzpůsobení mozku.
První z nich, Prevotella sp., byla nalezena jako nejčastější u 7 žen. Tato bakterie vykazovala větší propojení mezi oblastí emocionální, smyslovou a oblastí pozornosti, zatímco menší a méně aktivní byla oblast hipokampu, která zodpovídá za emocionální regulaci, vědomí a za proces upevnění krátkodobých vzpomínek na dlouhodobé.
Zdá se, že tyto ženy zakoušejí hluboce negativní emoce, včetně těch, co souvisejí s úzkostí a stresem, pozorují-li negativní obrazy.
Druhá skupina, zvaná Bacteroides sp., převládala u ostatních 33 žen. V důsledku toho měly velice odlišný typ mozku. Přední část kůry mozkové a insula – tedy oblasti spojené s řešením problémů a složitým zpracováním informací – obsahovaly více šedé hmoty než u první skupiny žen. Jejich hipokampus byl navíc objemnější a aktivnější.
Tato skupina žen zažívala při vyobrazování negativních obrazů méně negativních emocí.
Výzkum je nepochybně fascinující, avšak stejně jako u spousty obdobných studií je pouze prokázána silná korelace mezi kognicí a střevní mikroflórou. Mechanismy příčiny jsou v tomto bodě hluboce nejisté.
V každém případě myšlenka, že bakterie ve střevech ovlivňují nejen myšlenkové procesy, ale také fyzickou strukturu mozku, je přímo šokující.