V říši rostlin, hub a živočichů existuje mnoho zvláštních, ba přímo fascinujících symbiotických vztahů. Ačkoli víme, že symbióza nemusí nutně označovat výhodné vztahy mezi organismy (viz. komenzálismus* a parazitismus*), podíváme se na jeden z těch idylických, neboli mutualistických, který je prospěšný pro všechny zúčastněné, a také na to, do jaké míry může tyto organismy společná koexistence přeměnit.
Myrmecodia je označení pro rod epifytických rostlin, které se vyskytují na území jihovýchodní Asie a severní Austrálie. Rostou na větvích a kmenech stromů, kde vytvářejí výrazné hlízy. Kvetou malými, bílými květy, jež jsou schopny samosprašnosti, neboli samoopylení. Po samoopylení vznikají na rostlině jasně oranžové, masité bobule, uvnitř nichž se skrývá až 6 drobných semínek.
Obrázek č. 1: Myrmecodia armata, snímek od R. J. Hodgkisse, dostupné na stránce zde.
Obrázek č. 2: Myrmecodia armata – drobný bílý květ a výrazná bobule se semínky , autor R. J. Hodgkiss, fotografie dostupné na stránce zde.
Jako tzv. myrmekofyt vytváří myrmekodie symbiotické vztahy s mravenci. Poskytuje jim obydlí na vrcholcích stromů, díky čemuž je celá kolonie členovců chráněna před nepříznivými vlivy počasí i před predátory. Myrkekodie vytváří tzv. kaudexy, tedy duté, hladké stonko-kořenové orgány se vstupními otvory. Ty se rozšiřují do ohromného množství chodbiček, kde se mohou mravenci pohybovat a kde také normálně žijí. Některé druhy myrmekodií navíc vytvářejí na svém povrchu trny, jež hmyzí kolonii dokáží ochránit i od případných predátorů. Mravenci rostlině poskytují na oplátku taktéž jistou formu ochrany. Podstatnější pro ni ovšem je, že se hmyz značnou měrou podílí na její výživě. Jako epifyt sice myrmekodie získává živiny ze stromu, na němž roste, avšak přínos mravenců je pro ni efektivnější, jelikož jsou potřebné látky vstřebávány na mnohem větší ploše než jen z několika kořínků přichycených ke kmeni. Za větší absorpční plochou stojí výše zmiňovaný kaudex. Na chodbičky uvnitř něj se totiž napojují speciální cévy, které vstřebávají živiny ze zbytků, jež mravenci uvnitř stonko-kořenového orgánu zanechávají.
Obrázek č. 3: Myrmecodia platytyrea s ochrannými trny, autor Bihrmann, dostupné na stránce zde.
Obrázek č. 4: Příčný řez na Myrmecodia brassii, autor M. Vincent, dostupné ze stránky zde.
Obrázek č. 5: Řez myrmekodií, v níž byla usídlena kolonie mravenců.
Ve Vietnamu a na Papui-Nové Gunieji jsou myrmekodie využívány po mnohé generace jako všestranný lék. Název Myrmecodia je odvozen od řeckého výrazu myrmekodes, který se překládá jako „plný mravenců“ nebo „jako mravenec“.