Na Aljašce byl objeven nový druh kytovce

Stejně jako mnoho dobrých záhad začala i tahle mrtvým tělem… Až na to, že to tělo bylo dlouhé 7,3 metrů.

Ostatky plavaly na břehu v červnu 2014 u Pribilovových ostrovů, drobné oázy z kamení a trávy uprostřed Beringova moře. Mladý učitel biologie spatřil kadaver zvířete napůl pohřbený na pusté větrné pláži. Původní domněnka byla, že jde o vorvaňovce velkého – obrovité, šedé stvoření vyskytující se ve velkých hloubkách, jehož mrtvé tělo občas vyvrhne na břeh příliv.

Po bližším prozkoumání se však ukázalo, že maso zvířete bylo příliš tmavé, dorzální ploutev až moc velká a měkká a na dospělého jedince navíc bylo zvíře malé, ovšem zuby mělo opotřebované a zažloutlé stářím.

Čerstvě publikovaný výzkum ukázal, že ani v nejmenším nejde o vorvaňovce velkého, nýbrž o zcela nový druh – menšího, neobvykle tvarovaného černého kytovce, kterého japonští rybáři nazývají karasu, neboli krkavec.

coveihswcaaktm5

„Nevíme, kolik jich je a kde se obvykle nachází, netušíme nic,“ říká Phillip Morin, molekulární genetik z National Oceanic and Atmospheric Administration’s Southwest Fisheries Science Center. „Začínáme však hledat.“

Je vzácné odhalit nový druh velryby. Pokroky ve výzkumu DNA pomohly vědcům identifikovat pět nových kytovců během posledních 15 let, dva z nich byli delfíni a  většinou šlo o jednoduché kategorie rozdělené mezi dosti podobné druhy. Toto zvíře z rodu vorvaňovec vypadá úplně jinak než jeho nejbližší příbuzní a obývá oblast Severního Pacifiku, kde probíhá výzkum mořských savců už po celá desetiletí.

„Je to opravdu velký oříšek,“ říká spoluautor Paul Wade z NOAA’s National Marine Mammal Laboratory. „Když se nad tím zamyslíte, je na souši objev nových savců mimořádně vzácný. Nestává se to příliš často. Je to vskutku pozoruhodné.“

novy druh velryby kytovce 2 2016

Phillip Morin a jeho tým zkoumali kadaver kytovce z pláže, zároveň odebrali kostní prášek ze starých muzejních exemplářů a přezkoumali DNA testy velryb z Ochotského moře. Zkoumali lebky a dopředu protažené čelisti (tzv. rostrum) a analyzovali záznamy z japonských velrybářských flotil. V bádání a hledání zašli až tak daleko, že dokonce nalezli a prozkoumali kostru visící ze stropu tělocvičny střední školy na Aleutských ostrovech.

DSC_5069_Unalaska school district 300px

Kostra z tělocvičny střední školy na Aleutských ostrovech, NOAA

Berardius black form_Vern and Kathleen Jackson 300px

Reid Brewer z University of Alaska Southeast měří tělo mrtvé velryby, Don Graves

Vědci svou studii publikovanou v Marine Mammal Science zakončují slovy, že jde o doposud nepojmenovanou velrybu, která se geneticky vzdaluje od vorvaňovce velkého a geneticky nejbližšího příbuzného vorvaňovce Arnuxova natolik, že prostě musí jít o jiné zvíře.

„Je to tak vzrušující, když pomyslíte, že i v roce 2016 můžeme na světě stále něco objevovat, dokonce i savce, kteří jsou delší než 6 metrů,“ uzavírá Phillip Morin.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.