National Geographic: Skutečný jednorožec ze Slovinska!

Srnec s extrémně vzácnou deformací parohů byl letos v srpnu zastřelen ve Slovinsku v obci Celje. Anomálie nejspíš vznikla z důvodu poranění časně při vývoji parohů. Taková zranění jsou u srnčí zvěře běžná a často vedou ke vzniku abnormalit, včetně bizarně formovaného paroží.

Abnormální paroh slovinského „jednorožce“ je natolik neobvyklý,
že vědec Boštjan Pokorný, který ověřoval hodnověrnost zvířete, řekl, že v přírodě nikdy nic podobného ještě neviděl.

„U tohoto druhu rostou parohy pouze samcům. Jde o kostěnou strukturu, která je bilaterální, obvykle symetrická a vychází z pučnic, což jsou výběžky na lebce,“ uvedl Pokorný, zástupce ředitele ekologického výzkumného ústavu ERIco Velenje, v emailu.

„Nicméně v případě tohoto velice neobyčejného a zajímavého srnce oba pedikly (pučnice), které mají růst odděleně, byly společně srostlé v jeden velký.“

Kouzelné parohy

Srnky, nejhojnější a nejrozšířenější lovná zvěř na Slovinsku, jsou pečlivě obhospodařovávány vládou, jež stanovuje pravidla pro to, kolik zvířat může být za rok uloveno.

Lovec, který „jednorožce“ zastřelil, jej vybral pro jeho pokročilý věk a poněvadž měl jen jeden paroh. Každý srnec totiž může parůžek ztratit libovolným počtem způsobů. Zbývajícímu parohu se na Slovinsku říká „bodec“. Nicméně ze vzdálenosti, z níž lovec střílel, nebylo možné, aby poznal, že jde o ojedinělou deformaci a ne o zmiňovaný bodec, tvrdí Pokorný.

Ačkoli slovinský jednorožec možná není mýtické zvíře, jeho paroží – které se obecně nachází
u každého zástupce čeledi jelenovitých – tak trochu magické je.

„Buňky, z nichž paroh vlastně roste, jsou jedny z nejúžasnějších buněk, jež člověk zná,“ řekl Kip Adams, certifikovaný wildlife biolog a ředitel pro vzdělávání v insititutu Quality Deer Management Association, se sídlem v americkém státě Georgia. Ve skutečnosti jsou parohy známy jako nejrychleji rostoucí kostěné struktury savců.

Parohy jsou tvořeny kostí a obvykle během jednoho ročního cyklu stihnout vyrůst, až je posléze zvěř shodí, zatímco rohy (představte si třeba muflona) jsou trvalé a skládají se převážně
z keratinu, čili z látky, jež tvoří vlasy a nehty.

eva klevskaAutor fotografie: Eva Klevska

Životní cyklus parohu

U mnoha druhů jelenovitých spouští prodlužující se období slunečního záření vyplavování testosteronu do těl samců, což podněcuje růst paroží. Od jara do podzimu jsou parohy tvořeny měkkou, živou tkání s krví, cévami a nervy a jsou pokryty jemnou vrstvou kůže podobné sametu.

V této fázi jsou parohy nesmírně citlivé a náchylné ke zranění, jímž mohl trpět i náš jednorožec.

„Pokud je srnec sražen autem nebo kopnut jiným samcem, může to zapříčinit abnormální růst jeho paroží po zbytek roku,“ říká Adams.

Tak jako na podzim ubývá denního světla a testosteronu v tělech samců, tak se mění i paroží, které následně mineralizuje a mění se v kost.

Jakmile je sezónní cyklus kompletní – což bývá obvykle v zimě – začne srnčí tělo reabsorbovat některé živiny z kořenů parohů. V tomto místě pak dochází k jejich oslabení, díky čemuž je možné, aby parůžky odpadly, aniž by svého nositele zranily. (Zajímavé video o růstu paroží
s anglickým komentářem můžete zhlédnout zde.)

Takto to funguje pro většinu jelenovité zvěře – srnci dokonce roste paroží během zimy a jara
a shazuje ho na podzim.

Zdravý jednorožec

Pokorný říká, že nevěří tomu, že by srncovo deformované paroží mělo vliv na jeho přežití.
Za prvé dosáhl úctyhodného věku a za druhé se jeho hmotnost v době, kdy byl zastřelen, pohybovala nad průměrem.

Dále Boštjan Pokorný poznamenal, že srnci jsou teritoriální a jejich úspěšnost v páření je založena především na samcově věku a velikosti těla.

Na rozdíl od ostatních druhů jelenovitých nemělo bizarní zvíře potřebu čelit svým parožím jiným samcům.  I tak jsme si docela jisti, že každý soupeř by byl vystrašen pohledem na živého jednorožce.

Článek o jednorožci vyjde v prosincovém čísle slovinské verze časopisu National Geographic.

Zdroj:
BILL, Jason. Real-Life ‚Unicorn‘ Found; Deer Has Extremely Rare Deformity. In: National Geographic: News [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné z: http://news.nationalgeographic.com/news/2014/11/141112-unicorn-deer-slovenia-antlers-science-animals/?utm_source=Facebook&utm_medium=Social&utm_content=link_fb20141112news-unicorn&utm_campaign=Content&sf5738048=1 

1 komentář u „National Geographic: Skutečný jednorožec ze Slovinska!“

  1. To mi prijde divne, aby ten lovec nepoznal, ze ma 1 paroh primo uprostred hlavy.

Komentáře nejsou povoleny.