Již dlouho víme, že slon africký Loxodonta africana má velice dobře rozvinut smysl čichu. Nová studie ovšem ukazuje, že chobot tohoto velkého savce je skutečným „velečmuchalem“. V porovnávací studii s dalšími třinácti savci bylo zjištěno, že slon africký má největší počet genů zodpovídajících za čich: celkem jich má 2,000.
Jde zatím o největší počet těchto genů, který byl doposud u zvířete nalezen. Více než dvojnásobně převyšuje kvantitu čichových genů domestikovaného psa a pětinásobně člověka, který jich má pouze 400. Tímto byl sesazen z první příčky předešlý držitel rekodru, jímž byla krysa se svými 1,200 geny.
Studie byla publikována 22.7. v červencovém čísle vědeckého časopisu Genome Research.
Proč je genů tolik? „To netušíme,“ odpověděl přes email vedoucí studie Yoshihito Niimura, molekulární evoluční biolog z Univeristy of Tokyo. „Důležitost čichu u slona afrického je pravděpodobně spojena s orientací v prostředí a naviagcí, jelikož zrak má k této činnosti příliš slabý.“
Čich je zásadním smyslem pro sloní chobot, který je však schopen se chovat také jako ruka
a uchopovat potravu či jiné předměty.
„Tým chtěl rozeznat geny čichu pro tolik zvířat, pro kolik to bude jen možné, ale velmi přesné informace o genomu máme zatím jen pro třináct zvířat,“ řekl Niimura.
Skupina vědců rozběhla speciální počítačový program, jenž identifikoval 2,000 sloních genů pro čich. V rámci studie chtěli výzkumníci také získat lepší pochopení pro funkci těchto genů.
Jejich analýza ukázala, že v průběhu evoluce jeden starobylý gen pro čich vytvořil dalších 84 doplňkových genů, které zvířata pravděpodobně používala k objevování pachů specifických pro jejich prostředí. Konkrétně u slona např. vůně potravy v savaně.
„Na druhou stranu jsou některé geny evolučně velice stabilní bez jakékoli změny v počtu
a s pouze několika málo změnami v sekvenci. Tyto geny jsou tedy pravděpodobně velice důležité pro přežití kteréhokoli savce,“ pokračuje Niimura.
Zdůraznil také, že výzkum čichových genů je zatím ještě omezen a další druhy, řekněme například slon indický, by mohly velice dobře zlomit rekord slona afrického.
Niimurův výzkum podporuje behaviorální studie [pozn. studie chování], které ukazují, že slon africký má neuvěřitelný cit pro detekci pachů.
Výzkum například dokázal, že slon africký je schopen rozlišovat vůně dvou etnických skupin
v Keni: kmeny Masajů a Kambů. (Článek v angličtině vyšel ZDE na stránkách National Geographic.)
Masajové bodají slony kopím, aby tak prokázali svou mužnost, zatímco lidé kmene Kamba jsou zemědělci a představují pro obrovské savce relativně malou hrozbu. To je důvod, proč se sloni masajských mužů bojí,“ prohlašuje Niimura.
Joyce Poole, spoluzakladatelka ochranářské skupiny ElephantVoices, taktéž odkazovala na tuto schopnost slonů rozlišovat členy obou kmenů.
„Jde o fascinující studii, jež dokazuje, co jsme pozorovali v terénu,“ odpovídá Joyce Poole přes email. „Pokud vítr fouká správným směrem, mohou sloni zachytit pach člověka z dálky větší než celý kilometr nebo odhalit a najít přesné umístění malého trsu banánů z dálky přesahující 50 metrů! Experimentální studie dále dokazují, že čicháním půdy nasáklé močí se mohou mezi sebou sloni rozlišovat a sledovat stopy svých rodinných příslušníků.“
„Chceš vědět, co se děje ve sloní mysli? Tak se podívej na špičku jeho chobotu,“ říká vždycky Joyce Poole.
Volný překlad článku dle:
ELL'AMORE, Christine. Elephants Have 2,000 Genes for Smell—Most Ever Found. In: NIIMURA, Yoshihito. Http://genome.cshlp.org [online]. [cit. 2014-07-28]. Dostupné z:http://newswatch.nationalgeographic.com/2014/07/22/animals-elephants-smell-trunks-genes-africa-science/