Určitě znáte situaci, kdy se na na něco soustředíte tak silně, že vás i drobný rozhovor lidí poblíž může naprosto vyvést z míry. Vědci zjistili, že podobnou strategii využívají při lovu netopýři, kteří se snaží takto vyrušit svého konkurenta a tím mu přebrat potenciální kořist.
Unikátní způsob chování při potravní kompetici byl sledován u drobného netopýra z amerického kontinentu – tadaridy guánové. Jedinci si mezi sebou narušují vysílané zvukové signály, což znesnadní nebo přímo překazí netopýrovi možnost ulovit můru, kterou právě pronásleduje, tvrdí biologové Aaron Corcoran a William Conner. Oba výzkumníci pracují na Wake Forest University ve Winston-Salemu v Severní Karolíně.
Během lovu vydávají netopýři nejdříve specifické volání a poté poslouchají ozvěnu, která
se odráží od poletující můry či jiného právě se pohybujícího hmyzu. Říká se tomu echolokace.
V lidském světě lze tento jev přirovnat k ponorkám používajícím podvodní sonar. V přírodě však nejsou netopýři jediní živočichové, kteří umějí echolokaci využívat. Tuto schopnost si osvojili také delfíni, velryby či dokonce rejsci a někteří ptáci, kteří pomocí echolokace dokáží vyhledat kořist.
Tadaridy guánové mají ve svém repertoáru nejméně 15 různých zvuků. Tyto zvuky jsou však tak vysoké, že jsou pro lidské uši neslyšitelné, tudíž vědci musejí používat speciální zařízení, aby byli schopni je zaznamenat a snížit jejich frekvenci tak, abychom si je mohli poslechnout i my. Jednen ze zvuků, tzv. feeding buzz neboli terminální signál, je typický voláním, které se stále více zrychluje. Netopýr jej využívá k zaměření poletující kořisti.
Vědci terminální signál zachytili během nahrávání různých zvuků, které netopýři při lovu vydávají. Toto nahrávání se uskutečnilo v Arizoně a Novém Mexiku. Výzkumníci zaznamenali,
že letouni vydávají ještě další jedinečný zvuk, a to pouze tehdy, když se střetnou s dalším jedincem, který terminální signál vysílá těsně před polapením kořisti. Tým měl podezření,
že netopýři zvuky vydávají, aby svým sokům tento signál narušili.
Následné pozorování spolu s přehráváním rušivých signálů odhalilo, že dobře načasované vyrušující volání může zmařit lapení můry až z 85,9%. Nikdy předtím vědci ještě neobjevili důkazy, že zvířata mohou echolokací úmyslně rušit jedince vlastního druhu. Není ani jasné, zdali se tento jev vyskytuje i u jiného druhu netopýrů, než je tadarida guánová.
Níže se můžete podívat na video záznam pořízený biology Connerem a Corcoranem. V první části je zachycen úspěšný pokus o lov můry. Větší bílý flek je netopýr a menší je můra přichycená rybářským vlascem. Poslechněte si zvuk, který netopýr vydává a který se mění
v terminální signál, jakmile je letoun na dosah hmyzu. V další části videa zřetelně uslyšíte, jak je tento terminální signál narušován dalším zvukem v pozadí, jak se vyrušený netopýr netrefuje
a můru nechytá.
Video z kanálu ScienceNews, dostupné na youtube adrese: https://www.youtube.com/channel/UCBX5er6E37_yWB3gCM32p3g
Zdroje:
CORCORAN, A. J. a W. E. CONNER. Bats jamming bats: Food competition through sonar interference. Science. 2014-11-06, vol. 346, issue 6210, s. 745-747. DOI: 10.1126/science.1259512. Dostupné z:http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.1259512
MILIUS, Susan. Bat signals jammed. In: CORCORAN, A. J. a W. E. CORNER. Https://student.societyforscience.org [online]. [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: https://student.societyforscience.org/article/bat-signals-jammed