Schopnost posouzení síly vlastních vzpomínek, neboli takzvaná metapaměť, je dobře známá vlastnost u lidí. V živočišné říši zatím byla prokázána pouze u několika dalších druhů, jako jsou šimpanz či makak rhesus. Tato skupina může mít nyní nového člena. Jak se totiž zdá, také potkan umí rozeznat, kdy něco ví, či něco zapomněl.
Skupina hlodavců byla podrobena řadě testů, publikovaných ve vědeckém sborníku Animal Congition. V první řadě testů byli potkani vytrénováni k tomu, aby se prohrabali pískem a očichali určitou vůni – buď kávu, tymián, skořici, nebo papriku – a poté ji srovnali s miskou, v níž byla příslušná vůně, aby tak dostali pamlsek. Pokud ukázali na špatnou misku, odměnu nedostali.
Avšak pokud si nebyli jisti nebo zapomněli, jaká byla počáteční vůně, mohli si vybrat pátou, prázdnou misku bez pachu, za niž dostali čtvrtinu pamlsku. To znamená, že pro potkana bylo lepší, aby úkol splnil správně, ovšem pokud zapomněl, která že vůně se to pod hromadou písku nacházela (a rozhodně věděl, že to zapomněl), bylo pro něj lepší, jestliže si vybral misku bez pachu.
Statistické údaje ukázaly, že v případě, kdy byla potkanům nabídnuta miska bez vůně, klesla míra zvolení špatného pachu na hodnotu, jež byla sotva o něco větší než náhoda. To naznačuje, že potkani skutečně věděli, kdy zapomněli správnou vůni a raději zvolili neutrální volbu, aby získali alespoň čtvrtinu odměny než vůbec nic.
Následně výzkumníci pozměnili čas, který uplynul od doby, co potkani očichali prvotní pach, až než se dostali do situace, kdy si museli vzpomenout a správně jej určit. Výzkumníci tak zjistili, že čím déle zvíře čekalo, tím spíše si vybralo neutrální možnost, což znamená, že delší prodlení zvýšilo u potkanů šanci, že původní vůni zapomenou. A nejen to. Dále bylo zjištěno, že pokud si mohli potkani očichat prvotní pach dvakrát, jejich paměť to posílilo a zvýšila se míra pravděpodobnosti, se kterou určovali pach správně, a to i v případě, že měli znovu na výběr neutrální možnost.
Předchozí studie, jež zkoumaly, zdali potkani metapaměť mají či ne, byly smíšené, avšak tento nový výzkum už naznačuje, že ano. Výsledky studie by navíc mohly vést k tomu, jak snadněji a lépe studovat tuto kognitivní schopnost u lidí.