Sice nechrápou, ale během podřimování mohou vrzat… Zcela poprvé bylo prokázáno, že stromy vykazují během noci fyzické změny, které by mohly být spojovány se spánkem nebo minimálně se střídáním denních a nočních cyklů, které byly dříve experimentálně pozorovány u menších rostlin.
Při sledování bříz bylo zjištěno, že ke konci noci špičky jejich větví klesají až o 10 cm.
„Šlo o zcela zřejmý jev, který proběhl v rámci celého stromu,“ říká András Zlinszky, doktor z Centra ekologického výzkumu v maďarské obci Tihany. „Doposud ještě nikdo nepozoroval tento jev na celém stromě a sám jsem byl překvapen rozsahem změn.“
Zlinszky a jeho kolegové bedlivě zkoumali stromy v Rakousku a Finsku v době mezi západem a východem slunce pomocí laserových paprsků. Ty jim rozložily pohyby každého stromu v centimetrech a do tří rozměrů.
„Tento experiment je první svého druhu,“ říká spolupracovník Eetu Puttonen z Finského geostatického výzkumného institutu. „Podobné studie zatím proběhly jen u malých rostlin, ale my výzkum mohli provést přímo venku u plně vzrostlých stromů.“
Vědecký tým naskenoval dvě různé břízy. Jednu v Rakousku a jednu ve Finsku, každou v průběhu jedné noci. Na finském stromě udělali celkem 11 skenů, přibližně jeden za hodinu. V Rakousku celkem 77 skenů, tedy jeden po cca 10 minutách. Doktor Puttonen říká, že před fotografováním stromů dali přednost laserovému skenu, tudíž nemuseli stromy nijak nasvěcovat a znehodnotit tak získané výsledky.
Snímek zpracovaný na vídeňské Technické univerzitě ukazuje napravo strom ve dne, nalevo odpočívající strom v noci se svěšenými větvemi.
Skenování proběhlo za klidných nocí, aby se výzkumníci vyvarovali zkreslení výsledků větrem, a za sluneční rovnodennosti v obou zemích s cílem zajistit přibližně stejnou délku noci.
„Jsme si jisti, že pokles větví nebyl způsoben žádným jiným efektem,“ říká další člen týmu, doktor Norbert Pfeifer z Technické univerzity ve Vídni.
Pokles větví je nejspíše způsoben ztrátou vnitřního tlaku vody v rostlinných buňkách, jde o jev označovaný termínem turgor. „To znamená, že větve i stonky listů jsou méně tuhé a více náchylnější k poklesu pod tlakem jejich vlastní váhy,“ vysvětluje Zlinszky. „Turgor – ovlivňovaný fotosyntézou – je proces, při němž rostliny využívají sluneční záření k tvorbě cukru z oxidu uhličitého a vody. Fotosyntéza se zastavuje ve tmě, což samo o sobě může vysvětlovat, proč větve klesají.“
Jak se tedy zdá, stromy mohou odpočívat svěšením větví. Během dne stromy natáčejí své větve i listy výše, což jim umožňuje zachytit více slunečních paprsků a zároveň se tak sníží vlastní zastiňování způsobené výše posazenými listy. Je to však energeticky náročné a bezúčelné v noci, kdy není žádné světlo.
Takže je pokles větví úmyslný, diktovaný aktivním spánkovým cyklem, nebo jde o pasivní projev řízený rozdíly v dostupnosti vody a světla? „To je to, co nám zbývá rozhodnout,“ říká Zlinszky.
Do budoucna tým doufám, že zjistí, zdali „spí“ i jiné druhy stromů. „Jsem si jistý, že se to bude týkat i jiných stromů,“ tvrdí Zlinszky. Ideálními cíli jsou topoly a kaštany, jelikož vědci už dokázali dekódovat jejich genomy a oba druhy mají stejné geny spojené s cirkadiánními (pozn. denními) rytmy, což by mohlo pomoci při zjišťování, které geny jsou do sledovaného jevu zapojeny.
„Už existují nějaké studie zaměřující se na cirkadiánní rytmy stromů, většinou z hlediska genové exprese, avšak tento nejnovější výzkum je krásný způsob, jak proces sledovat u jednotlivých stromů,“ říká doktor C. Robertson McClung z Dartmouth College v Hanoveru, New Hampshire. „Ukazuje věci tak, jak se dějí ve skutečném světě.“
McClung zmiňuje studie provedené na slunečnicích, které pojí cirkadiánní rytmy se schopností vody cestovat ve stonku rostliny. „Přítok vody by mohl tvořit základ sledovaného efektu. Je rozumné předpokládat, že nejde jen čistě o přítok vody, nýbrž o schopnost samotné rostliny vodu transportovat a kontrolovat. Jedna z možností, jak prozkoumat tyto základní mechanismy, by mohly být kontrolované experimenty na menších břízách ve sklenících.“
Lepší poznání v tom, jak stromy hospodaří s vodou, by mohlo mít praktické přínosy. Stromy snáze opadají, když je například les sušší. Stejně tak porozumění tomu, jak stromy využívají vodu, by mohlo pomoci klimatologům lépe pochopit vliv lesů na změny klimatu a počasí.
Jeden komentář u “Stromy dokáží odpočívat svěšením větví”