Každý z nás se už mnohokrát setkal s dlouhonohými stvořeními, která si staví sítě v rozích a koutech pokojů našich obydlí. Jsou to tiší a (pouze do určité velikosti) nenápadní bezobratlí spolubydlící, řadící se k pavoukům z rodu třesavka. Setkání s nimi, především jde-li už o dospělé a dosti odrostlé jedince, není vždy zrovna příjemné. Ne všem totiž dělá dobře pohled na extrémně dlouhé nožky třesavek a když se přidá ještě jejich vrozený pud začít zběsile třást celým tělíčkem, jakmile se cítí v ohrožení, může to přivést některé z nás přímo k šílenství. Když se ovšem na tohoto pavoučka podíváte zblízka, nemusí působit už tak děsivě…
Kromě obranného reflexu, kdy třesavka rozkmitá své tělo visící na pavučině, aby se stala neviditelnou a nepolapitelnou, je pro ni typická také stavba jemné, nelepkavé sítě. Ty se skládají z jednoho hlavního, silného vlákna, kolem nějž se do spirály obmotávají tenčí vlásečnice. Obtočení je vcelku volné a dává vznik okům, do nichž se následně kořist (nebo prach) zachytává. Zamotat se mohou drobní členovci i do speciálních chuchvalců, které třesavky na svých pavučinách vytvářejí jako důmyslnou past.
Třesavky jsou výjimečné i pro své rytířské chování. Nejde o antropomorfní představu, ale o skutečný vědecký termín, který u těchto pavouků označuje specifický typ chování mezi oběma pohlavími. Samec sdílí se samicí společně síť a přenechává jí své úlovky. Ačkoliv může sám hladovět, zvyšuje mu toto jednání reprodukční úspěšnost. Nakrmená samička totiž produkuje více vajíček a v nepočetných populacích, které třesavky vytvářejí, má samec alespoň „svou samici jistou“.
Na našem území žijí momentálně tři druhy třesavek, a to původní třesavka sekáčovitá Pholcus opilionides a dva druhy nepůvodní, kterými jsou třesavka velká Pholcus phalangioides, atkivní lovec, vykradač cizích sítí a nebojácný predátor, který si troufne i na pokoutníka, a třesavka Simonova Pholcus Simoni, jejíž výskyt byl v České republice potvrzen poměrně nedávno, v roce 2002.
Je nutné podotknout, že si lidé často pletou třesavky a sekáče. Sekáči jsou sice z třídy pavoukovců, avšak již nespadají do řádu pavouků, ale tvoří svůj vlastní řád. Ovšem zásadním a na první pohled viditelným rozdílem je to, že třesavky mají tělo zřetelně rozděleno na část hrudní a zadečkovou, kdežto tělíčko sekáčů je srostlé v celistvou hlavohruď i se zadečkem.
A jedna důležitá myšlenka na konec… Až se budete někdy v budoucnu rozhodovat, co s pavoukem, který se vám usídlil v obýváku, pokuste se vybrat to nejméně razantní řešení a tvorečkovi neubližujte. Aniž si to často uvědomujeme, jeho služby jsou pro nás velmi prospěšné. Chrání totiž své lidské společníky od přemíry obtížného hmyzu, který si do domácnosti vždy nějak cestu najde.
Třesavky nezabíjím, nevadí mi, nechávám je doma a říkám jim Pepani, ale jak sem vleze pokoutník, tak to je konec… kord k nám lezou opravdu „výstavní“ mega kusy… Potom je Biolit nejlepší přítel 😀
Já jsem naučil i mojí ženu a syna se třesavek nebát. V roce 2008 jsme na zahradě bourali domek a bylo jich tam několik tisíc, chudáci utekli do sklepa ale vlhko je vyhnalo do bytu. Jelikož máme velký být plný morčat které jsou manželčiným koníčkem, tak jejich služby využijeme 🙂 do ložnice a do kuchyně nesmí ale pracovna, předsíň a záchod je jejich „svět“. Jsou jich desítky a líbí se mně jak se starají o své snužky vajíček a také o mladé v prvních dnech což je od jiných pavouků částečně odlišuje 🙂
Úžasné.Díky za takové lidičky jako jste VY.
Tak to je super přístup. My třesavky taky nevyháníme, jelikož shodou okolností také máme doma pár morčátek a pomoc pavouků velice vítáme, hlavně v létě :-)) . Dokonce si hýčkáme i jednoho pokoutníka ve spíži, který pojídá zavíječe („potravní moly“).
Je tak dál, její kousnutí je dosti bolestivé…………:-)
Kord? Myslíte tu bodnou zbraň? není to trochu velký kalibr na obyčejného pokoutníka?
Vcera jsem viděla tresavku, jak usmrtila pokoutnika. Netušila jsem ze něco takového dokáže . Ale je fakt, ze v rohu kde mám lámpu a litaj tam komáři a musky, dokáže je rychle odstranit . Dneska jsem ty zbytky luxovala. Neuveritelne.
Ahoj,
jsem začátečník, ale také je nezabíjim. Nejprve jsem je vyháněl z bytu vysavačem (máme ruční Dyson), který je vsaje. Proletí se ve víru a pak se zamotanou hlavohrudí vypadnou z rovnou do zahrady. Teď mam však jednoho hned u postele, je to kámoš, ale nevyděl jsem ho zatím moc lovit.
Zajímalo by mne jestli se mohou přemnožit. Myslím tím, že jsou to všichni kámoši, ale nechci se dostat do situace kdy je budu muset vyhladit chemií.
Díky
Zdravím pavoukáře. Pavouky také nezabíjím, vyhazuji oknem, ale už asi 4roky pozoruji ve sklepě přemnožení Třesavek a to ve sklepech kamarádů, kamarádek…všude. Dostaly se i do bytu a dokonce na své síti ten ještě mladý křehký pavouk uloví i dost těžkou berušku. Nesnáším je, jsou k nám do ČR zavlečené od roku 2002 a někdo mi tvrdil, že někde z východu Indie, Číny, invazivní druh….spolehlivě vytěsňuje naše domácí Pokoutníky, ničeho se nelekne. A jako domácí hospodyň je nesnáším ještě víc, Pokoutník si leze za skříní a pod postelí ve dne se neukáže a jeho síť je také skryta. Třesavka dělá dlouhé táááhavéé sítě kamkoliv, odkudkoliv u světla pod linkou, v rozích všude, ve skříních v policích, nevadí ji světlo. Takže, kdo to má pořád vymetat? Pokoutníky a jiné černé pavouky nechávám. Od jisté doby Třesavka jde do vysavače!!!!!Nepatří sem!!! Stejně jako americký rak, nebo Jelen Sika….
Třesavky jsou kamarádi, zabíjí berušky – ty asijské invazivní. Když večer vleze škvírou v okně, ráno ji najdu spadenou mrtvou a vysátou!