Jistě znáte situaci, kdy se rozhodujete mezi dvěma věcmi a po vybrání jedné z nich zjistíte, že to vlastně není to, co jste chtěli a začnete litovat svého rozhodnutí. Nyní vědci přišli na fakt, že emoce spojení s lítostí nejsou pouze výsadou člověka, nýbrž i tak malého tvora, jakým je potkan.
Studie proběhla díky pracovníkům z University of Minesota, celou práci vedli doktor David Redish a Adam Steiner, článek byl publikován v časopise Nature Neuroscience. Výzkum měl za cíl vysvětlit kognitivní chování lítosti. Před touto studií se věřilo, že lítost je rys typický výhradně pro člověka.
Základem pro práci bylo nadefinovat, co to vlastně lítost je. Vědci se v tomto ohledu spoléhali na již vytvořené definice psychologů a ekonomů. Ty jim pomohly vysvětlit, jak touha a výdaje/výhody ovlivňují rozhodování a pocit lítosti.
„Lítost je poznání, že jste udělali chybu a kdybyste udělali něco jinak, byli byste na tom lépe,“ vysvětluje doktor Redish v tiskové zprávě. „Obtížnou částí studie bylo oddělení lítosti od zklamání, k němuž dochází, když věc není tak dobrá, jak jste doufali. Klíč k rozlišení mezi těmito dvěma prvky bylo nechat potkany, ať si dělají, co chtějí.“
Vědci potkanům vytvořili ‚krysí restauraci‘, nabízející čtyři různé druhy potravy s odlišnou dlouhou dobou čekání na porci. Stejně jako lidé, mohou mít i potkani oblíbené jídlo, na které jsou ochotni čekat déle. Význam studie spočíval v tom, že potkani měli pouze omezené množství času, aby se rozhodli, co chtějí versus kdy to chtějí.
„Je to jako čekání ve frontě v bistru,“ říká Redish. „Pokud je řada příliš dlouhá v Asijské restauraci, vzdáváte to a jdete k Indům přes ulici.“
Vědci se naučili oblíbené jídlo každého potkana a použili tuto informaci k návrhu speciálního ‚cvičiště‘. Někdy potkani chtěli přeskočit oblíbenou potravu, čímž následně čelili výběru, který nepreferují. Sledováním oblasti potkaního mozku spojeného s odměnou byli výzkumníci schopni nahlédnout jim do pocitů o jejich momentální situaci, související s výběrem nežádoucích potravin.
„U lidí je část mozku – zvaná orbitofrontální kůra – aktivní během lítosti,“ pokračuje Redish. „Zjistili jsme, že potkani rozpoznali, když udělali chybu. Promarněnou příležitost taktéž představovaly indikátory orbitofrontální kůry jako u člověka. Zajímavé je, že tato mozková kůra nevyjadřuje promarněnou šanci, nýbrž to, co měli potkani udělat. Tento fakt dává smysl, jelikož také nelitujete toho, co jste nedostali. Litujete toho, co jste neudělali.“
Vědci doufají, že se tato studie blýskne v budoucích výzkumech lidského chování, rozhodnování a lítosti. Případně doufají, že zjistí, jak lítost ovlivňuje naše budoucí rozhodování.
STEINER, Adam P a A David REDISH. Behavioral and neurophysiological correlates of regret in rat decision-making on a neuroeconomic task. Nature Neuroscience. 2014-6-8, vol. 17, issue 7, s. 995-1002. DOI: 10.1038/nn.3740. Dostupné z: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nn.3740
WINTER, Lisa. Study Suggests Rats Capable Of Feeling Regret Over Poor Choices Read more at http://www.iflscience.com/brain/study-suggests-rats-capable-feeling-regret-over-poor-choices#Fpdkp4cAv4Zj9WDW.99. In: [online]. [cit. 2014-08-06]. Dostupné z: http://www.iflscience.com/brain/study-suggests-rats-capable-feeling-regret-over-poor-choices