Výzkum nizozemských vědců: prasata mají také city

Nejnovější výzkum prasat může některé z vás nadobro odradit od konzumace klobásek. Vědci z Wageningen University v Nizozemí totiž prokázali, že prasata se dokáží vcítit do dalších jedinců, s nimiž sdílejí chlívky. Výzkumníci vycvičili některá prasata ke schopnosti předvídat odměnu nebo trest. Zjistili tak, že necvičená zvířata sdílela stres i štěstí svých trénovaných kamarádů.

Je to tak. Už loni v listopadu přišli vědci na to, že zvířata mohou být schopna empatie – vlastnosti typické téměř výhradně pro člověka. Odborníci pomocí komplikovaného experimentu zjistili, že prasata sdílejí stres i štěstí svých spolubydlících v kotcích.

Tato zjištění naznačují, že prasata vzájemně reagují na své pocity, což přidává váhu argumentu, že separace zvířat na farmách je obzvláště krutá.

Vědci z nizozemské univerzity ve Wageningenu se rozhodli zjistit, zdali si mohou prasata navzájem projevovat empatii, kterou definoval proslulý primatolog Frans de Waal jako „schopnost porozumění a sdílení pocitů s druhými“.

Prasata byla umístěna do 16 skupin po 6 jednotlivcích, z toho dvě v každé skupině byla vycvičena na situaci, kdy předvídala buď štěstí, nebo úzkost. Při tréninku obou emocí se nejdříve pustila hudba a pokud bylo prase cvičeno na pocit štěstí, následoval po melodii příjemný úplatek ve formě rozinek v čokoládě a prostorných chlívků, vystlaných rašelinou. V druhém případě byla prasata vystavena stresové situaci jejich držením v izolaci malého kotce.

S těmito cvičenci byla v ohrádkách umístěna netrénovaná prasata, označená jako „naivní“, která mohla očekávat jednu z variant: štěstí, nebo stres.
Všem zvířatům se hrála ta samá hudba – kousek od Bacha.

Některá z vytrénovaných prasat ukázala, že tuší, co se jim může stát, a to tak, že projevovala buď štěstí vrtěním ocásku a chrochtáním, nebo známky stresu, jako jsou uši sklopené dozadu, močení a kálení. Ačkoli však mnohá z nich nereagovala, i tak byla přesunuta do jiného chlévu bez zbylých příslušníků skupiny, kde byla buď odměněna, nebo potrestána, v závislosti na jejich výchově.

Naivní prasata, která nemohla vědět, co se děje za dvířky kotců, tak jako tak reagovala na projevy chování cvičenců. Například ve stresové situaci, kdy vytrénovaný jedinec dával najevo svou úzkost, jeho společníci jednali stejným způsobem: zpozorněli a uši sklopili dozadu. Ještě výraznější chování bylo, když necvičená zvířata zaznamenala chování prasat, která byla naučena na štěstí. Tato prasátka byla hravější a vrtěla ocásky.
Aby vědci vyloučili, že zvířata reagovala jen na hudbu, pustili skupině naivních pouhou melodii. Prasátka nevykazovala žádné změny chování, z čehož vyplývá, že jednoduše projevovala empatii s vycvičenými druhy.

Zdroje:
REIMERT, Inonge, J. Elizabeth BOLHUIS, Bas KEMP a T. Bas RODENBURG. Emotions on the loose: emotional contagion and the role of oxytocin in pigs. Animal Cognition. s. -. DOI: 10.1007/s10071-014-0820-6. Dostupné z:http://link.springer.com/10.1007/s10071-014-0820-6

GRIFFITHS, Sarah. Pigs have feelings too! Farm animals feel empathy towards their penmates, study claims Read more: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2911570/Pigs-feelings-Farm-animals-feel-empathy-penmates-study-claims.html#ixzz3Q7Tf097h. Mail Online [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2911570/Pigs-feelings-Farm-animals-feel-empathy-penmates-study-claims.html