V igelitu úhledně zabalené a zpracované balení kusu potraviny bez jakékoli minulosti, ideálně v co největším množství a za co nejméně peněz – tak spousta lidí vnímá maso. Nikdo se nepídí a ani pídit nechce po skutečnostech, které vedly k tomu, že na pultě může být vystaven kus svaloviny či jiné tkáně ze zvířete. Ani sám výrobce si pochopitelně nepřeje ukazovat zákazníkovi, odkud se jeho produkt bere, protože by nejspíš lidé začali dávat přednost soucitu před chutí.
Na obalech nebo reklamních upoutávkách všichni sledujeme usmívající se krávy a prasátka, veselé kreslené slepičky a další rozjuchaná zvířátka, aby se zakryla fakta, jakými jsou například intenzivní chovy nedovolující možnost přirozeného chování, znásilňování, neboli umělé oplodňování samic k produkci dalších jedinců a mléka, šlechtění zvířat s co nejmenším rodičovským pudem, aby po následném odebrání mláďat matky tolik nevyváděly nebo konečný průchod úzkou betonovou uličkou, na jejímž konci čeká smrt jak zvířata tzv. masných plemen, tak ostatní užitková zvířata, která celý svůj (krátký) život člověku odevzdávají veškeré své plody, abychom se jim pak za toto otročení „odvděčili“ zabitím. Průměrnému dospělému člověku přijde tohle všechno zcela normální. Ne však tak malým dětem. Jak dokazují rozmáhající se videa na internetu, tyto malé duše v sobě dokáží najít kolikrát mnohem víc soucitu a porozumění než my dospělí, kteří máme neustále tendenci se nad všechny a všechno nadřazovat.
Níže uvedená videa ukazují děti, které mají v záležitosti pojídání zvířat jasno. Odmítají násilí na těchto tvorech zcela upřímným způsobem.
Protože jsou snímky v angličtině nebo s anglickými titulky, naleznete pod každým krátké shrnutí dialogů.
1) Malá holčička nechce jíst krocana a pláče, protože je jí líto rozsekaných zvířat. Ptá se tatínka, kdo tohle zvířatům dělá a má strach, že když budeme zvířata jíst, žádné už na Zemi nezbude. Zajímavé je, že v jednu chvíli dokonce místo slovo „zvířata“ řekne „lidé“, poté „zvířata-lidé“. Co když nejde o přeřeknutí, ale výraz, kterým se holčička pokoušela sdělit rovnocennost zvířat? 😉
2) Tohle je už o něco smutnější video sedmileté Alany. Maminka jí nařizuje, aby snědla své maso, na což jí Alana odpovídá, jestli by se jí líbilo, kdyby někdo snědl ji? Matka říká, že ne. Alana s pláčem odvětí „tak proč musím sníst tohle nevinné zvíře?“ Její máma začne Alaně vysvětlovat, že oni to zvíře nezabili, že maso potřebuje kvůli proteinům a že nám dal zvířata na jídlo Ježíš. I přes kouzelný Alanin argument, že „Santa jí jenom sušenky, přitom žije a je starý“, nakonec maminka svou uvědomělou dcerku donutí, aby jídlo snědla. Alana pláče a říká, že takhle je to vždycky, že jí pokaždé říkají, aby snědla ještě kousek, dokud nesní všechno…
3) Maminka se ptá holčičky, proč pláče. Ta říká „proto, že jste zabili krávu a rybičku“. Maminka jí odpovídá, že rybka se musí zabít, aby ji mohli sníst. Dcerka matku prosí, aby zvířata nezabíjela a nekrájela. Matka vysvětluje, že ta kuřecí křidýlka, které má dcerka ráda, jsou ze slepičí mámy, ta byla zabita a byla jí odtržena křídla. Holčička s tím nesouhlasí, nechce, aby tohle maminka dále dělala a pláče, že zvířata miluje. Nato se maminka dcerky ptá, proč tedy rybičku jí. Dcerka odpovídá, že rybku nejí, ale že ji drží a na pobídku matky, aby rybu snědla, reaguje tak, že kus masa políbí. Diskuze končí tím, že maminka slibuje dceři, že už další zvířata zabíjet nebude.
4) Poslední a nejznámější video s malým chlapečkem již komentář nepotřebuje a to ne jen proto, že je doplněno českými titulky.
Všechny tyto děti jsou ještě malé, avšak jejich laskavost naprosto přesahuje jejich věk. Vzpomeňte si i vy, když jste byli malí, jak vás vaši zvířecí kamarádi rozesmávali, hráli jste si s nimi, mazlili se… A sníst jste je rozhodně nechtěli. Vzpomínáte?