Když se vás někdo zeptá na otázku, který organismus je největší na světě, nejspíš vás jako první napadne plejtvák obrovský. Jak by také ne, vždyť tento velikán dorůstá délky kolem 30 metrů a vážit může až 180 tun!
Což také pravděpodobně znamená, že jsou tito kytovci větší, než byli největší dinosauři chodící po Zemi.
Avšak v nynější době se ukazuje, že držitelem postu největšího žijícího tvora planety bude spíše organismus na pohled o něco méně působivější než plejtvák obrovský, ale co do velikosti jej předčí mnohonásobně. A pozor, tímto kandidátem je houba!
Přesněji řečeno jde o václavky (Armillaria sp.) vyskytující se v oregonských Blue Mountains. Obří houba zde zabírá téměř 965 hektarů půdy srovnatelnou s rozlohou 1665 fotbalových hřišť.
Jméno václavka je společným názvem pro několik různých druhů hub rodu Armillaria. Jde
o parazitické houby, které se usazují na celé řadě stromů a jiných dřevin, které posléze zabíjejí. To jim v některých oblastech vyneslo přezdívku „zahradníkova noční můra“, přestože ne všechny odrůdy jsou takto zhoubné.
Veškeré druhy václavek tvoří shluky jedlých hnědých nebo žlutohnědých plodnic, které rostou nad zemí a rozrůstají se pomocí specifických kořenů, tzv. rhizomorfů. Rhizomorfy připomínají tkaničky od bot, které rostou a větví se po okolí a vyhledávají nové zdroje živin.
Poprvé si vědci začali uvědomovat úplnou velikost hub václavek poté, co byly nalezeny dva obří exempláře v roce 1992. Prvním byla houba 1500 let stará a na 37 akrech se rozléhající
A. gallica (václavka hlíznatá), vyskytuje se v listnatých lesích poblíž Crystal Falls v Michiganu. Jako druhý exemplář byla objevena A. solidipes, syn. ostoyae neboli václavka smrková, jež se rozkládala v jihozápadním Washingtonu na ploše 600 hektarů. Oba tyto nálezy ovšem blednou při srovnání s objevem A. solidipes, jenž byl uskutečněn o několik let později.
Zmíněný objev byl učiněn poté, co se vědci snažili objasnit záhadu, z jakého důvodu odumíral značný počet stromů Národního parku Oregon v roce 1998. Výzkumníci odebrali 112 vzorků kořenů z umírajících či už mrtvých stromů, čímž odhalili, že všechny tyto stromy kromě čtyř byly napadeny václavkou smrkovou. Další zkoumání odhalilo, že 61 ze 112 stromů poskytovalo útočiště geneticky identickým houbám a šlo tedy o jeden celistvý organismus. Největší vzdálenost mezi nakaženými stromy byla téměř 4 kilometry. Působivé bylo, že nalezená houba pokrývala plochu 9.6 km čtverečních. Její stáří bylo odhadnuto na 2400 let, přestože by mohla na Zemi žít již celých 8650 let. Tento fakt václavku řadí mezi nejstarší organismy obývající planetu.
Objev brzy rozvířil debatu na téma, co utváří individuální organismus, jenž byl definován jako shluk geneticky identických buněk, které mohou komunikovat a mají společný cíl. Gigantická václavka z Oregonu tyto podmínky splňuje, a tak v současné době drží rekord největšího známého organismu, který žije na planetě Zemi.
Zdroj:
ALFORD, Justine. Meet The World's Largest Living Organism. Iflscience.com [online]. [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:http://www.iflscience.com/plants-and-animals/meet-worlds-largest-living-organism
Škoda, že takové organismy s námi nemůžou komunikovat. Docela by mě zajímalo co všechno už „zažila“